V prostorách třebíčské baziliky jeden čas i ržáli koně

Kultura / vlu / ČTK / 30. června 2013 10:52

Praha - Po dlouhá staletí v Třebíči těsně vedle sebe žili křesťané a Židé. Pozoruhodným svědectvím o jejich soužití zůstává tamní zachovalá židovská čtvrť a židovský hřbitov spolu s bazilikou sv. Prokopa v rámci benediktinského kláštera. Unikátní hodnotu těchto památek ocenila Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) před deseti lety, 3. července 2003, zápisem na seznam světového kulturního a přírodního dědictví.

Třebíč kdysi patřila k významným střediskům židovské kultury na Moravě. Židovské ghetto na levém břehu řeky Jihlavy se vyvíjelo již od založení benediktinského kláštera na počátku 12. století. Celá čtvrť nese všechny typické prvky ghett, s poměrně hustou zástavbou, křivolakými uličkami, temnými zákoutími, klenutými průchody a romantickými náměstíčky.

Celkem čítá na 123 obytných domů. Nacházejí se tu budovy bývalých židovských institucí - radnice, školy, rabinátu a chudobince. Domy jsou většinou z důvodů častých povodní dvoupodlažní. Na jejich architektuře se podepsaly různé umělecké slohy. Řada domů vyniká cennými klenbami, dřevěnými trámovými stropy a kamennými ostěními vstupu. 

Přední synagoga, postavená v letech 1639 až 1642, v současné době slouží jako kostel Československé církve husitské. Zadní, pozdně renesanční synagoga, byla kompletně zrekonstruována a její interiér zdobí unikátní nástěnné malby z počátku 18. století. Naposledy byla využívána k modlitbám ve 20. letech minulého století. Dnes se v ní pořádají výstavy, koncerty a různá shromáždění.

Skvost středověké církevní architektury evropského významu

Ve městě se nachází i židovský hřbitov. Ten původní byl v 17. století přemístěn na severní svah kopce Hrádek, kde se ve vzrostlém parku s tajemnou atmosférou tyčí asi 3000 kamenných náhrobků a asi 11.000 hrobů.   Hřbitov patří k největším hřbitovům v republice a jeho součástí je obřadní síň z roku 1903 s dochovanou vnitřní výzdobou a vybavením, kde se dodnes konají pohřební obřady podle starých židovských tradic.

Židovské město bylo až do začátku devadesátých let 20. století úplně opomíjeno. Asanační plán z roku 1975 předpokládal demolici celého Zámostí, ghetto měla nahradit panelová zástavba. Po vyhlášení třebíčské městské památkové zóny v roce 1990 byly rekonstruovány obě synagogy, čtvrť se oživuje obchůdky a restauracemi. 

Nedalekou baziliku sv. Prokopa začali v raném 13. století budovat benediktini jako součást kláštera v přechodném románsko-gotickém slohu. Tvoří jeden komplex s areálem třebíčského zámku. Původně byla zasvěcena Panně Marii, ale během mnoha válek utrpěla značná poškození, proto byla od poloviny 16. století využívána spíše k účelům světským. Do 18. století se uvnitř vařilo pivo, bylo tam skladiště a jeden čas také konírny.

Po obnově byla bazilika zasvěcena sv. Prokopovi a opět ji využívá církev. Jednou z nejcennějších částí je vstupní portál z počátku 13. století a dále krypta s původním, více než 700 let starým dřevěným stropem. Na konci 16. století byla krypta využívána jako pivovarský sklep. 

Bazilika patří ke skvostům středověké církevní architektury evropského významu a představuje jedinečný doklad vlivu západoevropského kulturního dědictví v této oblasti.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře