Šéf hejtmanů Hašek požádal biskupy o schůzku kvůli zřízení fondu

Domácí zpravodajství / juml / ČTK / 31. července 2014 20:44

Praha - Předseda Asociace krajů Michal Hašek požádal představitele České biskupské konference (ČBK) o schůzku, na které by chtěl dál jednat o církevních restitucích. Po neúspěchu vyjednávání vládní komise se zástupci církví o možném zúžení rozsahu restitucí kraje přicházejí s požadavkem na vznik společného fondu, ze kterého by bylo možné financovat některé projekty, například provoz hospiců. Termín schůzky stanoven není, církve ale dál říkají, že primární je pro ně jednání s vládou a nastavení modelu spolupráce státu a církví.

"Dopis (předsedovi ČBK kardinálu Dominiku Dukovi) přišel včera (ve středu), v odpovědi uvádíme, že jsme ochotni se setkat, ale ve formátu i dalších církví a v kontextu církve - vláda, hejtmanství, státní samospráva," sdělil dnes ČTK Milan Badal z tiskového střediska pražského arcibiskupství. Připomněl také, že termín schůzky se může domlouvat až během září, až se z dovolených vrátí i představitelé dalších církví.

Hašek o možnosti zřízení fondu mluvil v červnu. Část peněz by do něj prý vložily kraje a část peněz z finančních náhrad v rámci restitucí církve. Fond by mohl financovat projekty v oblasti sociálních věcí, zdravotnictví či školství. "Pracovně řečeno se chceme bavit o některých typech projektů, například hospicové péči, kde by peníze mohly být v poměru 1:1," řekl tehdy Hašek.

Uvedl, že z rozpočtů krajů šlo od roku 2001 na záležitosti církví a jimi zřizovaných organizací 2,5 miliardy korun. Nejvíce peněz podle něj uvolnil Jihomoravský kraj, který například na církevní střední školy, církví zřízené organizace, charity či opravy kostelů dal více než 560 milionů korun. Církve v ČR by se podle něj měly i díky finanční náhradě z církevních restitucí daleko více zapojit do fungování sociální péče.

Vládní ČSSD se snažila v minulých měsících rozsah restitucí, jak je vymezuje zákon, zúžit; slibovala toto své úsilí svým voličům. V poslední době však tlak na to, aby se například snížila výše finanční náhrady, jež je součástí restitucí, polevil - pravděpodobně i proto, že církve nechtějí o jakémkoli zmenšení rozsahu restitucí slyšet. Naposledy navrhované zdanění náhrad zase striktně odmítli lidovci, kteří v opačném případě vyhrožovali, že vládu opustí.

Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání dostávají nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se během 17 let církvím postupně až na nulu snižuje příspěvek na podporu činnosti, který činil asi 1,5 miliardy korun ročně. Platnost církevních restitucí loni potvrdil Ústavní soud.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře