V Senátu proběhl první den konference k Husovu jubileu

Domácí zpravodajství / juml / ČTK / 10. dubna 2015 18:57

Praha - Hledání, nalézání a bránění pravdy jsou nejpříhodnější charakteristiky Mistra Jana Husa jako veřejně činného intelektuála, mravního vzoru a kazatele křesťanské víry. "Tím byl pro své okolí přitažlivý a nebezpečný zároveň, a to jak ve své době, tak je tomu i dodnes," řekl dnes na konferenci k 600. výročí Husovy mučednické smrti medievalista Dušan Coufal z Filosofického ústavu AV.

Doplnil ale také, že Hus svou pravdou nemínil pouze spravedlnost a mravní ideál, jak se o něm dlouho tradovalo, ale až v posledních desetiletích teologové jeho pravdu spojují především s vírou v Krista.

Jana Nechutová z Masarykovy univerzity vyjmenovala dokonce šest typů postojů, které česká společnost k Husovi zaujímá - od protikatolického a nacionalistického konceptu přes ten, že husitství přineslo po rozkvětu společnosti za vlády Karla IV. kulturní úpadek až po názory, že Hus doufal, že se na koncilu bude moci hájit před nestrannými soudci a byl "zhoubně tvrdohlavý". Uvedla, že Husa by mohla přijmout nejen dnešní církev, ale i sekulární společnost - jako představitele obecně sdílené evropské humanity.

Při zahájení konference synodní senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml ocenil její ekumenický rozměr a to, že se Husova smrt nepřipomíná tradičně jen v kruzích protestantských, což dokládá účast kardinála Dominika Duky; že se koná na půdě Senátu je podle něj důkaz vlivu Husova učení na širší společnost.

Nejvyšší představitel tuzemské katolické církve dnes uvedl, že spor o mistra Jana Husa byl ukončen po pádu komunismu na dvou konferencích, v německém Bayreuthu a na Papežské lateránské univerzitě. Papež Jan Pavel II. tehdy prohlásil, že lituje kruté smrti Jana Husa a uznal ho jako reformátora církve. Některé Husovy názory (například ten, že kněz ve hříchu neplatně udílí svátosti) jsou ale dodnes katolickou církví vnímány jako teologicky vadné.

"S papežem Janem Pavlem II. vyjadřuji svou lítost nad tragickým osudem mistra Jana Husa. (...) Mnohé (z jeho učení) lze interpretovat pozitivně a je třeba pochopit kontext zmatené a vykloubené doby, ve které žil," uvedl Duka s odkazem na dobu papežského schizmatu, které řešil kostnický koncil, kde Hus nalezl svou smrt. Zmínil také paralelu Husa s osobností Jana Palacha, který podle něj také přijal za svou reformu a rozhodl se pro ni položit život. Na základě svých tragických osudů se oba podle něj stali ikonami. Nelze ale sladit názory Jana Husa se současným chápáním svobody a demokracie, doplnil.

Jan Lášek z Husitské teologické fakulty UK připomněl, že Hus měl za cíl obnovu společnosti a v tomto bodě jeho učení zůstalo výzvou i v dalších staletích. "Zejména v 19. století, v době obrozování českého národa, který ale už mezitím byl rekatolizován," uvedl. Připomněl také, že pohled na Jana Husa českou společnost dlouho rozděloval, a bylo tomu i z důvodu ideologických, kdy byl Hus a husitství zneužito marxisty. Po druhém vatikánském koncilu začala měnit svůj pohled na Husa i katolická církev.

Lášek stejně jako Duka připomněli, že velkým dluhem vůči Husovu učení je dosavadní absence kompletního kritického vydání jeho díla; chybí i překlady prací zahraničních badatelů.

Teologické konference k 600. výročí mučednické smrti Jana Husa se v Praze účastní více než stovka zástupců evangelických církví z Česka i zahraničí, akademiků, historiků. Pořádá ji Českobratrská církev evangelická a Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s Církví československou husitskou.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře