Výstava představuje Jana Husa v prostředí Karlovy univerzity

Domácí zpravodajství / juml / ČTK / 27. dubna 2015 9:59

Praha - Univerzita Karlova se k letošní připomínce mučednické smrti Jana Husa připojuje výstavou, která ho představuje v roli studenta, učitele, děkana i rektora této jedné z nejstarších středoevropských univerzit. "S univerzitou je spojena většina jeho života, od jeho příchodu na studia do odchodu z Prahy po vyhlášení interdiktu v roce 1412," řekl dnes ČTK při zahájení výstavy jeden z jejích autorů, děkan Husitské teologické fakulty Jan Lášek. V Karolinu je přístupná od úterý a potrvá do 28. srpna.

Autoři výstavy chtěli návštěvníkům umožnit poznat historické okolnosti a prostředí, v němž se kněz a náboženský reformátor vzdělával. Přibližují také Husovy učitele, spolužáky a žáky, kteří dotvářejí rámec jeho působení v Praze. Srozumitelnými texty se snažili objasnit jádro Husova sporu s tehdejšími církevními představiteli, to, co ho dovedlo před koncil, kde našel smrt. Výstava ukazuje i Husův odkaz a jeho uctívání, silné zejména v 15. století.

Hus chtěl od počátku své dráhy napravovat církev a společnost v duchu evangelia a návratu k ideálům prvotní církve. Odmítal církev jako instituci, odmítal právní nárok církve na člověka. I výstava připomíná, že Husův proces se konal v době, kdy ještě nebylo pevně ukotveno církevní právo a Hus byl obviněn i z toho, k čemu se nehlásil.

Jeho myšlenky nebyly podle Láška tak radikální, jak se obecně traduje. Na rozdíl od třeba Jana Viklefa říkal, že kněz žijící v hříchu může udílet svátost - není to však důstojné; neodmítal ani odpustky, ale odmítal skandální postup, jakým se to děje, říká Lášek. Hus například napadl v roce 1412 papežskou bulu vydanou Janem XXIII., v níž papež vyhlásil odpustky každému, kdo se zúčastní křížové výpravy proti králi Ladislavu Neapolskému. 

Jan Hus je podle dnešních historiků příkladem zásadovosti, statečnosti, svobody svědomí a ochoty držet se pravdy. Předběhl v mnoha směrech zásady budoucích protestantských reformací, k jeho odkazu se o 100 let později přihlásil i Martin Luther. Ve Vatikánu nastal zlom ve vnímání Husa v roce 1999, kdy tehdejší papež Jan Pavel II. prohlásil, že lituje Husovy kruté smrti, a uznal ho jako reformátora církve. 

Texty na výstavě doplňují faksimile Jenského kodexu a Richentalovy kroniky, které zpodobňují kostnický koncil; ilustrace z Jenského kodexu doplňují i panely s texty. V expozici se promítá nový film Zdeňka Pojmana Mistr a kazatel. Vznikla i populárně naučná aplikace pro mobilní telefony.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře