Proces blahořečení Drboly a Buly se brzy přenese z Brna do Říma

Domácí zpravodajství / vlu / ČTK / 14. prosince 2015 15:01

Brno - Proces blahořečení kněžích Václava Drboly a Jana Buly se brzy přenese z brněnské diecéze do Říma. Církev shromáždila potřebné podklady, které v sobotu 19. prosince při děkovné mši v katedrále na Petrově zapečetí a poté dokumenty odešle Kongregaci pro blahořečení a svatořečení. Návrh pak už bude v rukou římské kurie. Drbola a Bula patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.

Kanonizační proces má vždy dvě fáze - první v diecézi, druhou v Římě. Diecézní fáze v případě Jana Buly začala v roce 2004, u Václava Drboly v roce 2011, uvedla mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová. Cílem první fáze je sesbírat důkazy. Jde vlastně o specifický soudní proces s pevně danými pravidly, řekl před časem novinářům Karel Orlita, který je postulátorem, tedy shromažďuje podklady pro blahořečení Drboly a Buly.

"V Římě je celá záležitost diecézního šetření diskutována v několika odborných komisích. Poslední komise je složena z kardinálů. Pokud je její rozhodnutí příznivé, je o tom vydán dekret a služebník boží získává titul ctihodný. Pak může být z rozhodnutí papeže daný křesťan blahořečen," popsal druhou část procesu historik Jan Růžička, moderátor kanonizačních řízení v brněnské diecézi.

Sobotní mše spojená se závěrečnými přísahami je pro brněnskou diecézi výjimečnou událostí. "V katedrále bude při této příležitosti instalována výstava o obou kněžích a k dispozici budou také tematické brožury," uvedla Jandlová.

Bula a Drbola byli popraveni v roce 1951 v takzvaném babickém procesu. Případ vraždy tří funkcionářů v Babicích posloužil na počátku 50. let jako záminka k represím proti katolické církvi. Drbola je rodák ze Staroviček na Břeclavsku a před smrtí byl babickým farářem. Bula pocházel z Lukova u Moravských Budějovic a sloužil v Rokytnici nad Rokytnou. Oba byli popraveni oběšením v Jihlavě.

Církev dlouhodobě řeší šest návrhů na blahořečení nebo svatořečení osobností spjatých s brněnskou diecézí. Světicí by se mohla stát řeholnice Marie Restituta Kafková, brněnská rodačka popravená nacisty. Případné blahořečení se týká boromejky Antonie Hasmandové, jež přijala řeholní jméno Marie Vojtěcha, a čtyř kněží narozených v diecézi. Kromě Buly s Drbolou jde o Josefa Toufara, kněze spojeného s takzvaným číhošťským zázrakem, a dominikána Tomáše Týna. V roce 1975 údajně nabídl svůj život bohu jako smírnou oběť za svobodu církve v Československu. Zemřel 1. ledna 1990 na rakovinu.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře