Vláda nezamítla návrh danění církví, kraje čekají na stažení žalob

Vláda se dnes na společném zasedání s hejtmany zabývala církevními restitucemi. K návrhu na zdanění peněžní části církevních restitucí a příspěvků na činnost církví kabinet nepřijal žádné stanovisko. Zástupci krajů vládě sdělili, že v září vyhodnotí, zda katolická církev začala stahovat žaloby s majetkovými nároky na kraje, jak se na tom dohodla počátkem července Česká biskupská konference (ČBK). Snížení počtu žalob vůči krajům slíbil Německý řád. ČBK uvedla, že biskupové se ve věci žalob nebrání ani jednání s obcemi.

Zdanění peněžní části církevních restitucí, jak ho navrhuje jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD), považuje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) za snahu svého stranického kolegy sbírat volební body. Upozornil na značné riziko, že by návrh neuspěl před Ústavním soudem. Pro zdanění se naproti tomu vyjádřil ministr financí Andrej Babiš (ANO). "Myslím, že to byl podvod (vyčíslení náhrad podle ceny půdy) a ten návrh zdanit to je určitá menší kompenzace toho, co stát musí církvím zaplatit za ten prodražený vymyšlený odhad," řekl Babiš.

Babišův postoj označil za lež na svém facebookovém profilu bývalý dlouholetý poslanec za KDU-ČSL Jan Kasal. Podle Kasala zaplatit 44 Kč za m2 zemědělské půdy, což označuje Babiš za podvod,  by bylo skutěčně hodně, ale jak dále vysvětluje, nešlo o zemědělskou půdu - ta by mohla by být vrácena a vydána. Tedy, kdy by to bylo možné. "Průměrná cena 44 Kč za metr je ovšem cena za pozemky, které nelze vydat, které jsou zastavěné v intravilánech měst. A pokud někdo si v třeba v Praze Řepích koupí metr půdy za oněch Babišových 44 Kč , odkoupím ho za padesátinásobek. Navíc demokratický stát hospodařil 25 let na půdě, která mu nepatřila a zisk určitě nešel do pokladny církví", napsal Kasal. 

O návrhu na zdanění bude jednat Sněmovna

Bez ohledu na postoj vlády se návrhem bude zabývat Sněmovna. Podle vládních legislativců by předloha mohla být v rozporu se smlouvami, které stát s církvemi ohledně majetkového vyrovnání v minulosti uzavřel. Kvůli obavám z možných žalob navrhli předlohu odmítnout. Mohla by podle nich také zasáhnout do legitimního očekávání církví, když platný zákon výslovně stanoví, že náhrada ani příspěvek předmětem daně nejsou. V dolní komoře leží už déle obdobná předloha KSČM, jež by zdanila jen náhrady a k níž se kabinet na stanovisku v dubnu neshodl.

Zimola návrhem reagoval na stovky žalob, jimiž se církevní subjekty domáhaly vydání majetku. Římskokatoličtí biskupové sice nedávno rozhodli o tom, že žaloby na kraje, v nichž se domáhali určení vlastnictví majetku, stáhnou, ale Zimola ČTK řekl, že to na podání návrhu nic nemění. "Zatím se jedná jen o prohlášení. Navíc směřuje pouze ke krajům a nehovoří se v něm o žalobách proti právnickým osobám nebo obcím," uvedl.

Hejtmani dnes uvedli, že po zářijovém vyhodnocení, zda katolická církev začala stahovat žaloby s majetkovými nároky na kraje, rozhodnou o dalším postupu. Podle šéfa Asociace krajů Michala Haška (ČSSD) je na kraje podáno 116 žalob, většinou od církevních řádů. Z nich Německý řád dnes oznámil, že počet žalob podaných na kraje po výzvě biskupské konference redukuje. "Které konkrétní žaloby budou staženy, upřesníme později," uvedl mediální zástupce řádu Mikoláš Černý.

Podle analýzy, kterou si nechaly kraje vypracovat, jsou nároky církví v žalobách neoprávněné, odporují jak zákonu o církevních restitucích, tak smlouvě, kterou vláda uzavřela s církvemi, uvedl Hašek. K Zimolovu návrhu na zdanění peněžní části církevních restitucí a příspěvku na činnost se asociace nepřidala.

Asociace krajů také žádá, aby stejně církev jednala u obdobných žalob na obce a města. Generální sekretář ČBK Tomáš Holub k tomu řekl, že biskupové se jednání s obcemi nebrání. Převod historicky církevního majetku na obce je ale podle něj odlišný od převodu majetku na kraje. Biskupská konference dříve uvedla, že většina převodů na obce byla v rozporu se zákonem.

Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle něj nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun, navyšovaných o inflaci. Zároveň se během 17 let snižuje až na nulu příspěvek na podporu činnosti církví. Letos je rozpočtován zhruba na 1,37 miliardy korun. Finanční náhrada má letos činit podle schváleného rozpočtu asi 2,06 miliardy korun.