Profesor Royt znovu podpořil postavení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí

Domácí zpravodajství / vlu / Vlastní zpráva / 11. července 2019 18:15

Praha - Historik umění Jan Royt znovu podpořil postavení Mariánského sloupu na Staromětském náměstí. Nepřímo tak reagoval na memorandum 26 kunsthistoriků z odborných uměleckohistorických institucí a vysokoškolských pracovišť, které 28. června zaslali pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi (Piráti) a městské radě. Roytovo prohlášení uveřejnil informační web sochaře Váňi.

Royt se k projektu obnovení sloupu vyjadřuje v deseti bodech. V jednom z nich například považuje za urážku věřících, že o sloupu jedná i KSČM: „Sloup nezbořili věřící evangelických církví, ale skupina anarchistů vedená Frantou Sauerem, z nichž někteří byli blízcí komunistům, proto se představitelé KSČM, chovající nenávist vůči náboženství a víře, jak to vyjádřili jejich ‚klasici‘, v současnosti vyhraňují proti postavení mariánského sloupu. Považuji za urážku komunistických obětí a všech věřících napříč konfesemi s nimi o sloupu jednat.“ 

Podle historika svržení mariánského sloupu v roce 1918 zarmoutilo většinu věřících a argumentuje například tím, že „v roce 1925 se v Československu hlásilo přibližně 250 000 věřících k evangelickým církvím, téměř jeden milión k Církvi Československé husitské a 4,5 milionu k církvi katolické, a ti jistě nesouhlasili se zbořením sloupu.“

V jednom z dalších bodů přiznává, že se v ikonografii sloupu protireformační prvky, které mohou zraňovat věřící protestantského vyznání. Za dobový projev netolerance, ale považuje zničení interiéru Svatovítské katedrály kalvínským kazatelem Scultétem v roce 1619 či pokoření Palladia staroboleslavského v roce 1631. 

Royt v textu také odmítá jako jediný možný výklad českých dějin barokního období Palackého a Masarykovu koncepci, považující husitské hnutí za pokrokového hybatele dějin, a vše katolické za zpátečnické. Nebo, že obnovený sloup bude jen napodobeninou toho původního.

V závěru doplňuje, že zvažuje, zda nastal „pravý čas“ sloup znovu postavit, když spíše rozděluje, než spojuje. Ale zároveň je vnitřně přesvědčen, že Mariánský sloup na Staroměstské náměstí patří.

Sloup ze 17. století svrhl dav v roce 1918, protože v něm viděl symbol habsburské monarchie. O jeho návratu se diskutuje od 90. let. Podle memoranda 26 kunsthistoriků stavbou sloupu chtěli Habsburkové deklarovat své vlastní vladařské nároky i rekatolizační program: „Mariánský sloup představoval již v okamžiku svého vzniku triumfální výraz habsburské monarchistické ideologie opírající se o program militantní katolické protireformace.“ Podle autorů textu tak památka v žádném případě nemůže fungovat jako deklarace ekumenického smíření mezi církvemi.

Jan Royt je držitelem ceny Josefa Krásy, kterou uděluje Uměleckohistorická společnost. A současnosti působí na FF UK, KTF UK Praha , FF UJEP v Ústí nad Labem a na AVU. Hlavní oblastí jeho zájmu je křesťanská ikonografie a středověké malířství. V roce 2010 od pražského arcibiskupa obdržel zlatou Svatovojtěšskou medaili.

 

Celý text prohlášení najdete zde.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře