Před 100 léty se narodil režisér Fellini. V Itálii vznikl projekt Fellini a posvátno

Kultura / bohpet / Vlastní zpráva / 30. dubna 2020 22:23

Řím - V souvislosti se 100. výročím narození kultovního italského režiséra vznikl projekt s názvem Fellini e il Sacro - Ho Bisogno di Credere (Fellini a posvátno - Potřebuji věřit). Koná se pod záštitou italského Senátu a Papežské rady pro kulturu a jeho hlavním iniciátorem je Papežská salesiánská univerzita v Římě.

Federico Fellini se narodil v roce 1920 ve městě Rimini a proslavil se svými filmy s popředními herci své doby. Mezi nejznámější patří Casanova, Město žen a Sladký život. V roce 1993 dostal cenu Oscar za celoživotní dílo.

Projekt papežské univerzity připomíná, že katolický tisk v Itálii zpočátku jeho filmy přijímal pozitivně a ocenil témata jako milost a spása. Obrat nastal, když se v kině objevil Sladký život o římské buržoazii, který byl označen za nemravní film.

„Měl křesťanskou výchovu jako mnoho jiných, ale změnil ho příchod do Říma, kde začal pracovat jako novinář, karikaturista a režisér,“ připomněl pro Vatican news Renato Butera ze salesiánské univerzity. Fellini zažil a taky ukázal měnící se hlavní město v čase ekonomického růstu, kde byl život narušen marnivostí. Podle Buteru sice začal „být víc cynický a ironický vůči Katolické církvi a jejím osobnostem“, no v několika posledních filmech Fellini opět „hledá posvátno... a potřebu ticha“.

Italský režisér cítil, že musí věřit, neboť „je to potřeba  - ani živá, ani zralá – vůči pravdě. Je to dětská potřeba, abych se cítil chráněn, laskavě souzen, pochopen a pokud možno, aby mi bylo odpuštěno.“ Tato nutnost víry dala rovněž jméno výzkumnému projektu.

Předseda Papežské rady pro kulturu kardinál Gianfranco Ravasi v této souvislosti vysvětlil, že celá Felliniho filmografie „je tendenčně symbolická“ a vybízí zejména mladé lidi, aby „pod povrchem skutečnosti hledali velké otázky života“:

“I když nebyl explicitně věřící, ve svých filmech nabídl některé kategorie, které jsou klíčové pro náboženskou zkušenost. Na jedné straně absolutní čistota, například v podobě postavy nevinné prostitutky Cabirie. Na druhé straně ukazuje lidskou zkaženost a nesmysl - někdy taky v podobě církevních osob.“

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře