Květnou nedělí začíná velikonoční pašijový týden

Domácí zpravodajství / kir / ČTK, red. / 10. dubna 2022 18:32

Dnes je Květná neděle, křesťanům končí čtyřicetidenní postní období a začíná pašijový týden, který končí Velikonocemi. Věřící si dnes připomínají Kristův vjezd do Jeruzaléma a poslední týden jeho života. Při bohoslužbách se předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista, tedy pašije, a v katolických kostelích se světí kočičky a jiné zelené větvičky symbolizující palmové ratolesti, kterými byl vítán v Jeruzalémě. Pro nevěřící jsou Velikonoce oslavou příchodu jara.

Oslavy v posledních dvou letech ovlivnila epidemie covidu-19. Účast na bohoslužbách byla omezená, lidé v kostelích museli mít respirátory a dodržovat rozestupy. Byl zakázán hromadný zpěv. Letos žádná opatření neplatí, bohoslužby se mohou konat bez omezení, pouze se účastníkům doporučuje dodržování rozestupů a dezinfekce rukou.

Květné neděli se na různých místech Česka říká také květnice nebo beránková či palmová neděle. Na Západě v Gálii a v Hispánii už v 6. století existoval název Květná neděle. Průvod s ratolestmi však nebyl ještě znám. Svěcení a užívání ratolestí je v západní církvi doloženo až v 8. století. Brzy nato se v severněji položených zemích začaly používat místo palmových ratolestí jakékoliv vyrašené větvičky. Největší oblibu si získaly rozkvetlé ratolesti vrby jívy.

Začátek bohoslužeb o Květné neděli je nesen v duchu slavného vjezdu Ježíše do Jeruzaléma. Průvod s ratolestmi je podle Římského ritu a daných okolností možno uskutečnit z místa mimo kostel. Za zpěvu se věřící ubírají do kostela. Při bohoslužbě slova v kostele se předčítá, nebo zpívá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije. Květnou neděli si připomínají i další církve, ale jejich liturgie je často jednodušší bez vstupního průvodu a svěcení či žehnání ratolestí.

Také papež František dnes zahájil předvelikonoční svatý týden pod širým nebem na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. Ve svém kázání před desítkami tisíc věřících vyzval k velikonočnímu příměří na Ukrajině.

Datum Velikonoc se odvozuje od velikonoční neděle, která je první nedělí po prvním jarním úplňku. Po Květné neděli následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. S večerem na Zelený čtvrtek přichází takzvané velikonoční třídenní (triduum), které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velký pátek je připomínkou dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.

Velikonoční pondělí patří převážně lidovým zvykům a tradicím, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara. Je spojené s koledou, pomlázkou, malovanými vejci a tradičními pokrmy.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře