Italskou pravici pobouřilo rozhodnutí alpinistů neumisťovat na hory další kříže

Ze světa / / ČTK / 27. června 2023 7:28

Řím - Politiky z italských pravicových a krajně pravicových stran, které jsou součástí vlády, pobouřil postoj představitelů klubu italských alpinistů (CAI), kteří odmítají umisťování nových křížů na vrcholy hor. Píše to dnes agentura ANSA. Klub uvedl, že nechce odstraňovat kříže, které už na alpských hřebenech jsou. Rozhodnutí klubu označila za "nepřijatelné" ministryně pro cestovní ruch Daniela Santanchéová, zatímco známý italský horolezec Reinhold Messner ho podpořil.

Podle prohlášení klubu "současnost, kterou charakterizují rostoucí dialog mezi kulturami a nové potřeby v ochraně přírody a krajiny, vede CAI k neschvalování nových křížů a dalších symbolů na našich horách." Klub dodal, že však bude dále pečovat o kříže, které už v horách jsou, protože jejich odstranění by znamenalo smazat kus historie italského horolezectví.

S postojem CAI nesouhlasí ministryně pro cestovní ruch Santanchéová z krajně pravicové strany Bratři Itálie, podle které o umisťování křížů s jejím ministerstvem nikdo nejednal. "Aby odstranili byť jeden kříž z alpského vrcholu, budou muset jít přes moji mrtvolu," uvedl vicepremiér z krajně pravicové Ligy Matteo Salvini. Podle předsedy krajské rady regionu Lombardie Attilia Fontany z téže strany kříže "budou i nadále umisťovány (na vrcholy hor), když k tomu bude příležitost".

Po polemikách vyvolaných článkem, který prezentuje postoj CAI, však prezident klubu Antonio Montani uvedl, že orgány sdružení neschválily žádné oficiální pravidlo.

S postojem představitelů CAI souhlasí zřejmě nejznámější italský žijící horolezec Reinhold Messner. "Hory jsou všech, nikdo nemá právo si je přivlastňovat," řekl horolezec agentuře ANSA. Podle něj je debata ohledně postoje alpinistů "anachronická a zbytečná". Podle něj se zvyk umisťovat kříže na alpské hřebeny rozmohl před 200 lety a mimořádně aktivní v tom byla katolická mládež. "Předtím měli lidé příliš velký respekt před krásou a majestátností hor," dodal Messner. Podle pravicových politiků jsou kříže na vrcholech hor naopak dlouhotrvajícím prvkem národní a kulturní identity.

Kříže na hřebenech hor mohou být však pro turisty i nebezpečné. V roce 1960 na vrcholu Bric Costa Rossa v Ligurii zemřeli čtyři lidé a další desítky lidí se zranily, když při odhalovaní nové sochy Panny Marie udeřil blesk do tamního kříže. Podobná neštěstí se však dějí i na polském vrcholu Giewont, kde je umístěn 15 metrů vysoký železný kříž, který při bouřkách působí jako hromosvod.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře