Začal Týden brněnské mešity, stavbu prvního muslimského chrámu před 25 lety provázely protesty

Domácí zpravodajství / kir / ČTK / 2. října 2023 20:18

Brno - Brněnští muslimové v 90. letech při plánování stavby první mešity v Česku netušili, kolik překážek budou muset překonat. Příliš nechápali protesty a mediální zájem spojený s budováním malé modlitebny, řekl dnes pamětník Muníb Alravi (Muneeb Alrawi) na přednášce, která zahájila Týden brněnské mešity, soubor akcí k 25. výročí jejího zprovoznění. Zdůraznil, že od počátků usiloval o propojování světů a budování dobrého vztahu se sousedy i veřejností. Týden brněnské mešity pokračuje do neděle, kdy se koná den otevřených dveří.

Komunita, kterou v počátku tvořili hlavně muslimští studenti a absolventi vysokých škol, ale také uprchlíci z Bosny a Hercegoviny, je po 25 letech početnější, tvoří ji několik stovek lidí. Rodiny se rozrostly, přibyli také muslimové z řad zahraničních zaměstnanců nadnárodních společností. Páteční modlitby se proto v mešitě konají dvakrát, najednou by se tam věřící nevešli, uvedl Alravi, původem Iráčan, jenž je předsedou Islámské nadace v Brně i Ústředí muslimských obcí ČR.

V první polovině 90. let se malý kroužek muslimů potkával v pronajaté suterénní místnosti poblíž koupaliště Dobrák. Později se scházeli k modlitbám každý pátek někde jinde. Zrodila se tak nejprve myšlenka koupit a upravit nějaký dům či byt, později také plán na stavbu nového objektu. Na levný pozemek u Vídeňské ulice s plochou 251 metrů čtverečních se skládali mladí muslimové, hlavně studenti.

Když se o plánu dozvěděla veřejnost a novináři, objevily se petice i demonstrace proti stavbě mešity. "Narazili jsme na nemálo překážek," řekl Alravi. Zmínil například podle něj absurdní argument, že se v mešitě bude plánovat útok na indicko-britského spisovatele Salmana Rushdieho, odmítaného mnoha muslimy kvůli znevažování islámu a proroka Mohameda. Ke stavbě měli výhrady i někteří sousedé, nakonec se ale podařilo vztahy urovnat. Obyvatelé blízkého paneláku mohou do mešity nahlížet přes střešní světlíky. Vidí, že jsou tam jen koberce a knihy, že se tam schází lidé, včetně dětí, popsal Alravi.

Při oslavách deseti let mešity rozdávali muslimové v centru Brna růže. O dalších deset let později, v roce 2018, už si netroufali udělat podobně velkou akci, nálada ve společnosti byla jiná, například kvůli obavám z migrace, připustil Alravi. Při letošním 25. výročí využili muslimové brněnskou návštěvu českého prezidenta Petra Pavla a slovenské prezidentky Zuzany Čaputové a připravili pro ně kytice v barvách státních vlajek.

Do mešity dlouhodobě míří exkurze studentů středních i vysokých škol. Podle Alraviho se na muslimskou obec čas od času obracejí firmy s prosbami o radu, jak uspět na trzích v islámských zemích. Brněnští muslimové také pomáhali diplomatům při záchraně reportéra České televize Michala Kubala a jeho kolegů poté, co byli v roce 2004 uneseni ve válkou zmítaném Iráku, připomněl Alravi.

Za uplynulých 25 let se mešita nevyhnula ani kritice, například za obsah některých kázání, která se dostala na veřejnost. Objevily se také útoky na mešitu, například rozbitá okna, fasáda politá olejem nebo výhrůžné nápisy.

Při sčítání lidu v roce 2021 se k islámu v ČR přihlásilo 5244 lidí, o necelé dvě tisícovky více než o deset let dříve. Vyznání však není povinně vyplňovaným údajem. Podle kvalifikovaných odhadů se celkový počet muslimů v ČR pohybuje mezi 10.000 a 20.000, většinu z nich tvoří lidé, kteří pocházejí z tradičních muslimských zemí. Jen malou část tvoří čeští konvertité.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře