Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet
Christnet

Křišťálová noc v listopadu 1938 byla přelomovou událostí ve vztahu nacistů k Židům

Ze světa / / ČTK, red. / 8. listopadu 2023 0:09
Křišťálová noc v listopadu 1938 byla přelomovou událostí ve vztahu nacistů k Židům

Rozbitá výloha židovského obchodu den poté
Autor: Wikipedie.org / Creative Commons

Berlín/Praha - Od nástupu Adolfa Hitlera do úřadu spolkového kancléře v lednu 1933 museli němečtí Židé čelit řadě státem zavedených diskriminačních opatření i občasným fyzickým útokům na sebe a svůj majetek. Vyvrcholením nacisty vedené antisemitské kampaně v předválečném Německu pak byla takzvaná Křišťálová noc, tedy rozsáhlý pogrom, jenž v noci z 9. na 10. listopadu 1938 postihl Židy prakticky na celé území Říše.

Impulzem, jenž v listopadu 1938 rozpoutal rozsáhlé rasové násilí, byl atentát na německého diplomata v Paříži Ernsta von Ratha. Sedmnáctiletý židovský mladík Herschel Grynszpan ho 7. listopadu 1938 vážně postřelil, aby se tak pomstil za osud své rodiny, která byla v rámci nařízení německé vlády vypovězena na polské hranice. Nacistická propaganda se rozhodla využít Grynszpanův čin ve svůj prospěch. V následujících dnech všechny německé noviny v čele s nacistickým listem Völkischer Beobachter publikovaly na prvních stranách nenávistné antisemitské články.

Už v den atentátu začaly v severním Hesensku první útoky na židovské objekty. Když pak 9. listopadu postřelený Rath zemřel, pronesl ministr propagandy Joseph Goebbels útočný projev, v němž atentát interpretoval jako projev židovského spiknutí proti německému národu a vyzval veřejnost k odvetě. Zda šlo o Goebbelsovu vlastní iniciativu, nebo zda ministr jednal na Hitlerův příkaz, není jisté. Funkcionáři SA a dalších organizací si řeč každopádně vyložili jako pobídku k zahájení pogromu.

Násilné akce se rozhořely kolem jedenácté večer. Naplno zuřily po celou noc, přičemž v některých odlehlejších oblastech skončily až 10. listopadu odpoledne. Kromě prakticky celého území Německa zasáhl pogrom také nedlouho předtím připojené Rakousko i Německem okupované bývalé české pohraničí.

Desítky synagog byly vypáleny i v Sudetech, jiné se podařilo zachránit 

Na území bývalého Československa bylo vypáleno podle odhadů 35 synagog, dalších 25 synagog bylo zničeno během druhé světové války. Jednalo se například o synagogy v Liberci, České Lípě, Mostě, Opavě, Mariánských Lázních, Jablonci nad Nisou, Svitavách, Karlových Varech nebo v Sokolově. V řadě dalších měst zfanatizovaný dav fyzicky napadal židovské spoluobčany a docházelo k ničení židovského majetku. Na řadě míst si zničení synagog za Křišťálové noci připomínají i dnes, například v České Lípě. K uctění památky obětí holokaustu a 85. výročí vypálení českolipské synagogy se místní sejdou spolu se zástupci židovské obce v Děčín v sobotu 11.11. od 16h v kostele U Kříže v Moskevské ulici, odkud se později přesunou na nedaleké parkoviště, kde místní synagoga stála. Tato vzpomínka se v České Lípě koná již po třetí. Tradiční festival židovské kultury Devět bran, i tryznu na místě vypálené synagogy, pak pořádají v těchto dnech v Trutnově.

Křišťálová noc v listopadu 1938 byla přelomovou událostí ve vztahu nacistů k Židům

Synagoga v Děčíně - ilustrační foto
Autor: Christnet.cz / Jan Kirschner

Někde synagogy z různých důvodů řádění nacistů a jejich přisluhovačů odolaly. Synagogu v Žatci, která byla některými zdroji označována za druhou největší synagogu v Česku po plzeňské synagoze, od úplného zničení zachránilo podle historiků to, že stála v městské zástavbě. Zničení kvůli hrozbě rozšíření požáru unikla i synagoga v děčínských Podmoklech. Zachránit před zničením se podařilo i krnovskou synagogu, jejíž záchrana je unikátním příběhem. Krnovští radní totiž rozdílem jednoho hlasu schválili návrh stavitele Franze Irblicha na rychlou přestavbu synagogy na tržnici. Poté nechali zničit obřadní síň na židovském hřbitově a její fotografie pak vydávali za důkaz vypálení krnovské synagogy. Kamufláž se povedla a jak říšské, tak československé noviny psaly o vypálení synagogy v Krnově. Zfanatizovaný dav ale přesto poničil ve městě řadu židovských památek a veřejně také spálil knihy z knihovny krnovského soudce Ervína Kunewäldera.

A třeba synagoga v Teplicích křišťálovou noc přežila, vzplála až při nepokojích při vyhlášení protektorátu v noci na 15. března 1939...

Poetický název pro pogrom

Podle střepů z rozbitých výloh a oken dostala akce bezmála poetický název Křišťálová noc. Realita však měla k poezii daleko. Podle odhadů bylo zničeno či poškozeno přes 1400 synagog a židovských modliteben a zhruba 7500 obchodů. Přímo při akci bylo zabito 91 osob. Historikové ale upozorňují, že pogrom měl i řadu nepřímých obětí, jak lze usuzovat podle zvýšeného počtu sebevražd v listopadu 1938.

Křišťálová noc v listopadu 1938 byla přelomovou událostí ve vztahu nacistů k Židům

Zásah hasičů při prvním pokusu o vypálení synagogy v České Lípě
Autor: archiv Vlastivědného muzea v České Lípě

Dobový německý tisk násilnou akci interpretoval jako spontánní projev spravedlivě rozhořčeného lidu. Stejně se k akci stavěla i většina vrcholných představitelů nacistického režimu. Druhý muž říše Hermann Göring kritizoval pogrom jako "ekonomicky nesmyslné ničení majetku".

Jonathan Matthews, který spravuje fotoarchív jeruzalémského památníku obětem holokaustu Jad vašem, řekl před dvěma lety, kdy se nalezly nové fotografie z Křišťálové noci, že tyto fotografie definitivně vyvrátily mýtus o tom, že noc byla "spontánním výbuchem násilí" a že nešlo o státem organizovanou akci. Na snímcích je vidět hasiče, členy SS i běžné občany účastnící se akcí.

Vrcholem nacistického cynismu ovšem bylo odsouzení německých Židů k zaplacení kontribuce za způsobené škody ve výši jedné miliardy marek. Kromě toho museli Židé uklidit střepy z ulic a zároveň jim úřady zabavily pojistky za zničený majetek.

Křišťálová noc je řadou historiků považována za přelomovou událost ve vztahu nacistického režimu vůči Židům. "V první fázi byla nacistická politika vůči Židům sice násilná, ale po roce 1935, mimo jiné v souvislosti s chystanou olympiádou v Německu, úřady tyto projevy potlačovaly. To znamená, že Židé byli v Německu pronásledováni, vylučováni z hospodářství, z úřadů, ale nebyli zpravidla cílem fyzických útoků. Najednou přišla křišťálová noc jako státem organizovaný pogrom. Bylo to poprvé, kdy fyzické násilí proti Židům proniklo do kruhů, které byly doposud považovány za bezpečné, tedy do soukromí a do míst modlitby a setkávání - do synagog a škol," napsal historik Michal Frankl.

Bezprostředně po pogromu bylo zatčeno na 30.000 Židů, z nichž většina skončila v koncentračních táborech. Následovala takzvaná arizace majetku, tedy státem prováděná krádež, a stěhování Židů do ghett. Brána ke "konečnému řešení židovské otázky" byla otevřena. Během druhé světové války bylo zavražděno šest milionů Židů. Zavražděny byly dvě třetiny evropské židovské populace.

Související článek publikovaný v magazinu Christnet: Synagogy - památníky šoa / holoukaustu rozptýlené po celé Evropě

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Přispět nám můžete i v kryptoměnách:

Bitcoin

Ethereum

Litecoin

Diskuze k zprávě

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Timotej.cz
Studium IES

Bankovní spojení

Podpořte nás přes transparentní účet bez poplatků: 2900316130/2010

QR platba – Podpořte magazín Christnet.eu

Rubriky

Anketa

Jsou vám sympatické cíle německé Synodální cesty?
Ano
47%
 
Spíše ano
2%
 
Ne, je příliš radikální
15%
 
Synodální proces vůbec nepodporuji
36%
 
(Počet hlasů celkem: 310)