Vánoce skončily nedělí svátkem Křtu Páně, V Rusku křesťanům 6. ledna začaly

Domácí zpravodajství / / ČTK, red. / 9. ledna 2024 17:56

Praha - Vánoční období oslavující narození Ježíše Krista v církevním roce definitivně končí v lednu svátkem Křtu Páně, který nemá pevné datum. Slaví se vždy první neděli po 6. lednu, kdy je slavnost Zjevení Páně, lidově zvaná Tři králové. Letos tedy konec Vánoc připadl hned na následující den, neděli 7. ledna, v jiných letech to bývá později.

V minulosti vánoční doba končila až 2. února na svátek Uvedení Páně do chrámu, známý jako Hromnice, uvedla na dotaz ČTK vedoucí tiskového střediska České biskupské konference Monika Klimentová.

Šestého ledna byla slavnost Zjevení Páně neboli Epifanie, pro kterou se vžil název Tři králové. Připomíná klanění mudrců narozenému Ježíši v Betlémě. "V tento den si připomínáme klanění mudrců dítěti Ježíši a zjevení Krista celému lidstvu," sdělila Klimentová.

I když pro velkou část domácností a měst je právě 6. leden dnem, kdy pro ně končí svátky a odstraňují vánoční stromky, osvětlení či výzdobu, v církevním roce vánoční doba končí později, svátkem Křtu Páně. Připomíná událost, při níž  Jan Křtitel pokřtil Ježíše Krista v řece Jordánu. Připadá vždy na neděli, která následuje po slavnosti Zjevení Páně. "Tento den se v kostele naposledy zpívají koledy a na závěr bohoslužeb i Narodil se Kristus Pán. Začíná liturgické mezidobí, které trvá až do Popeleční středy, kdy začíná postní doba," poznamenala Klimentová.

Zelené mezidobí

Liturgická barva je ode dneška zelená, kněz má tedy při bohoslužbě na sobě zelený ornát. V uplynulé době vánoční nosil většinou bílý ornát jako symbol světla, nevinnosti a čistoty. Jen na svátky mučedníků, jako je 26. prosince svatý Štěpán, je to barva červená, která symbolizuje jejich prolitou krev.

Svátek Uvedení Páně do chrámu se slaví 2. února, lidově se mu říká Hromnice. "Tento svátek připomíná událost, kdy Marie a Josef přinesli Ježíše 40 dní po jeho narození do jeruzalémského chrámu, aby ho odevzdali bohu," uvedla Klimentová. V některých kostelích se zachovává zvyk, že betlémy nechávají vystavené až do tohoto svátku. Ke druhému únorovému dni patří i žehnání svící zvaných hromničky. Lidový název Hromnice vznikl právě kvůli svěcení svíček, které lidé pak nosili domů a rozsvěceli při modlitbě v těžkých chvílích života, třeba i při bouřce. Jejich světlo má být symbolem Krista, jsou ale také připomínkou toho, že světlo bylo dočasně vytlačeno zimní tmou a zjara se vrací.

Rusové slaví "juliánské" Vánoce

Zatímco západním křesťanům vánoční období v neděli skončilo, některým pravoslavným křesťanům, kteří se v církevním životě řídí starším, juliánským kalendářem, Vánoce 6. ledna teprve začaly.  Jedná se zejména o ruské pravoslavné. V Řecku, Rumunsku a od minulého roku také na Ukrajině Vánoce většina pravoslavných slaví podle západního (gregoriánského) kalendáře.

24. prosinec je v Rusku úplně obyčejným dnem. Podle serveru Novoročenky.cz se zde Vánoce slaví dvěma způsoby. Buď se slaví pravoslavné Vánoce, které jsou 6. a 7. ledna, nebo se připomínají Vánoce postaru na Nový rok. Vánoce v Rusku byly původně spojené s mnoha tradicemi. V roce 1918 však byly vánoce v Rusku zakázané a tak tradice zanikly a s nimi i Vánoce. Místo nich se v mnoha rodinách slaví Nový rok s Jolkou a Dědou Mrázem, kterého doprovází Sněhurka. Příprava na vánoční svátky začíná pro pravoslavné věřící již 28. listopadu předvánočním půstem, který trvá až do 6. ledna. Tedy 40 dní. 2. ledna se půst zpřísňuje, až se v předvečer vánočního svátku hladoví. Půst se však netýká jen jídla, ale také různých zábav a zkrocení všech hříšných vášní. V předvečer se zde také koleduje a koledníci jsou všude vítaní.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře