Přeskočit na obsah
Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet

Král Karel III. navštívil anglikánský kostel, na veřejnosti se objevil poprvé od diagnózy

Ze světa / lektet / ČTK, red. / 12. února 2024 9:40
Král Karel III. navštívil anglikánský kostel, na veřejnosti se objevil poprvé od diagnózy

Karel III.
Autor: Wikipedie.org / Bílý dům / Creative Commons

Londýn – Britský král Karel III. dne 11. února navštívil anglikánský kostel svaté Máří Magdaleny ve východoanglickém Sandringhamu, kde se zotavuje po začátku léčby s rakovinou. Na veřejnosti se objevil poprvé od pondělního oznámení diagnózy, uvedla agentura Reuters.

Buckinghamský palác v pondělí oznámil, že lékaři panovníkovi diagnostikovali rakovinu, s jejíž léčbou právě začal, a že odkládá veřejné akce. O jaký typ rakoviny jde, oznámeno nebylo, ale podle britských médií nejde o rakovinu prostaty, kvůli jejímuž zbytnění na konci ledna podstoupil zákrok.

Pětasedmdesátiletý Karel III. v hnědém svrchníku a se složeným deštníkem v ruce zamával přihlížejícím, když přijel s chotí královnou Camillou ke kostelu nedaleko svého venkovského sídla.

Král, který je na trůně necelých 18 měsíců, v sobotu prostřednictvím oznámení královského paláce vyjádřil vděčnost lidem, kteří mu přejí uzdravení.

Karel III. zatím pokračuje v některých soukromých i v administrativních povinnostech a hodlá nadále pořádat každotýdenní audience pro premiéra.

Panovník je hlavou anglikánské církve. Jedná se ale převážně o čestnou a representativní funkci. Nicméně schvaluje jmenování nových biskupů, které mu navrhne arcibiskup z Canterbury. Podle článku Jana Jandourka pro magazín Christnet se k anglikánské církvi hlásí asi 15 % obyvatel Británie a za věřící se považuje méně než polovina obyvatel. To je stále více než v České republice. Anglikánská církev v Anglii a Walesu světí ženy na kněze a deset let již také i na biskupy. 

 

Diskuze k zprávě

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?