Jaroslav Brož
Autor: Člověk a víra / Lucie Horníkova
Praha – Děkan Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy Jaroslav Brož jmenoval minulý týden Aleše Prázného a Mariána Čačíka proděkany. Učinil tak poté, co akademický senát fakulty nepřijal stanovisko k jeho personálnímu záměru a projednání bodu odložil na dnešní řádné zasedání. Vedení fakulty tvrdí, že zákonný požadavek splnila už rozprava senátu. Senát s tímto výkladem nesouhlasí. Postupem děkana se podle Deníku N zabývá také rektor Univerzity Karlovy Jiří Zima, který si vyžádal právní posouzení.
Prázný se stal proděkanem pro vědu, zahraničí a vnější vztahy, Čačík proděkanem pro právní a církevní agendy. Ve vedení fakulty zůstávají také Michaela Ottová jako proděkanka pro postgraduální studium a rigorózní řízení a Petra Oulíková jako proděkanka pro pregraduální studium a pedagogickou činnost. Aktuální složení vedení uvádí web fakulty.
Jan Balík a Vojtěch Novotný zatím proděkany jmenováni nebyli. Fakulta uvádí Balíka jako koordinátora celoživotního vzdělávání a Novotného jako koordinátora pro akreditace a rozvoj.
Senát stanovisko nepřijal
Akademický senát se záměrem děkana odvolat a jmenovat proděkany zabýval na mimořádném zasedání 16. června. Přijal však usnesení, podle něhož kvůli závažným a zmatečným obsahovým chybám v předložených materiálech nemohl stanovisko vydat. Bod proto odložil na řádné zasedání svolané na 30. června.
Vedení fakulty následně uvedlo, že senát věc projednal již 16. června, protože o personálním návrhu proběhla diskuse a senátoři byli se jmény i podklady seznámeni. Podle vedení fakulty zákon nevyžaduje souhlas senátu a k projednání záměru postačovalo předložení jmen zamýšlených proděkanů.
Zákon o vysokých školách skutečně nestanoví, že by děkan potřeboval k jmenování proděkanů souhlas senátu. Jmenování a odvolávání proděkanů svěřuje děkanovi. Současně ale uvádí, že akademický senát fakulty se k záměru děkana jmenovat nebo odvolat proděkany vyjadřuje.
Jednací řád senátu KTF také stanovuje, že senát svou vůli projevuje usnesením. Umožňuje mu také rozhodnout o odložení bodu, pokud podkladové materiály považuje za nedostatečné, a požádat o jejich doplnění. Hlasování týkající se konkrétně jmenovaných osob musí být tajné. K hlasování o stanovisku k personálnímu záměru 16. června nedošlo.
Výsledné složení se liší od původního návrhu
Současné personální uspořádání se liší od záměru, který Brož předložil senátu v březnu. Tehdy žádal o vyjádření k odvolání Michaely Ottové z funkce proděkanky pro vědu a zahraničí, ke jmenování Aleše Prázného proděkanem pro tuto oblast a ke jmenování Vojtěcha Novotného proděkanem pro akreditace a rozvoj.
Ottová nakonec ve funkci zůstala, změnila se ale její působnost. Prázný převzal vědu, zahraničí a vnější vztahy. Novotný proděkanem zatím jmenován nebyl a působí jako koordinátor. Proděkanem pro právní a církevní agendy se naopak stal Marián Čačík, který v původně zveřejněném březnovém návrhu uveden nebyl.
Podle dřívějších informací Christnet.eu chtěl Brož jmenovat proděkanem také Jana Balíka. Ani Balík zatím jmenován nebyl a na webu fakulty je nadále uveden jako koordinátor celoživotního vzdělávání.
Balíkova role v případu kauzy Antonína Jurigy
Možné jmenování Jana Balíka proděkanem přitáhlo pozornost také kvůli jeho dřívější roli v případu Antonína Jurigy. Bývalá pracovnice pražského arcibiskupství Seznam Zprávám popsala, že ji její tehdejší nadřízený, trvalý jáhen a výkonný ředitel arcibiskupství Juriga, přibližně dva roky opakovaně znásilňoval, fyzicky napadal a zastrašoval.
Policie se případem zabývá od září 2025. Podle dokumentu citovaného Seznam Zprávami prověřuje podezření, že se Juriga mohl v letech 2021 až 2024 dopustit znásilnění nebo sexuálního nátlaku vůči nejméně čtyřem lidem.
Žena podle zveřejněného svědectví popsala Jurigovo jednání už v roce 2022 tehdejšímu generálnímu vikáři Janu Balíkovi. Ten o případu informoval pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Kontakt ženy s Jurigou ani násilí, které ve své výpovědi popisuje, však podle ní bezprostředně neskončily. Seznam Zprávy uvedly také její tvrzení, že ji Juriga po jednání s představiteli arcibiskupství odvážel na psychiatrickou kliniku a cestou ji znovu napadl.
Balík později uvedl, že vedení arcibiskupství v té době znalo pouze zlomek skutečné povahy a rozsahu Jurigova jednání. Současně však získané informace označil za natolik závažné, že podle něj bylo nepředstavitelné, aby Juriga zůstal na pracovišti „byť o minutu déle“.
Jurigův pracovní poměr přesto formálně neskončil kvůli jednání vůči podřízené. Arcibiskupství s ním uzavřelo dohodu v souvislosti se zrušením funkce výkonného ředitele. Podle Seznam Zpráv obdržel odstupné ve výši dvou milionů korun. Balík uvedl, že takový postup doporučili právníci kvůli riziku sporu o neplatnost výpovědi a možnosti, že by se Juriga mohl na arcibiskupství vrátit.
Balík vyplacenou částku nejprve označil za „odstupné dle zákona“. Zároveň uvedl, že pokud by tehdejší vedení znalo skutečnou povahu a rozsah Jurigova jednání, odstupné by mu nevyplatilo.
Zákoník práce však stanoví pouze minimální výši odstupného. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na odstupném vyšším. Z dosavadních veřejných vyjádření proto není zřejmé, jak byla částka dva miliony korun určena, jaká její část odpovídala minimálnímu zákonnému nároku ani proč vedení přistoupilo k odstupnému v této výši, když podle Balíkova vlastního vyjádření už tehdy disponovalo informacemi o závažném a nátlakovém sexuálním jednání.
Balík nadále působí na Katolické teologické fakultě, která jej uvádí jako koordinátora celoživotního vzdělávání.
