Hradec Králové – Krajský soud v Hradci Králové dnes rehabilitoval číhošťského farníka a očitého svědka takzvaného číhošťského zázraku z prosince 1949 Václava Trtíka. Státní bezpečnost (StB) jej v roce 1950 několik týdnů nezákonně věznila v souvislosti s případem faráře Josefa Toufara, kterého komunistická tajná policie při vyšetřování umučila. O rehabilitaci Trtíka, který zemřel v roce 2007, usiluje jeho dcera Marie Vavřičková. Toufar byl soudně rehabilitován v říjnu 2024.
„Pan Trtík je účasten soudní rehabilitace ve smyslu rehabilitačního zákona,“ řekl předseda senátu krajského soudu Jiří Vacek. Rozhodnutí není pravomocné, státní zástupce si nechal lhůtu na podání stížnosti.
„Toto řízení nebylo o sporu, ale o hodnocení důkazů. Jestli bylo moje hodnocení příliš formalistické, to jsem ponechal na soudu. Zvážíme, jestli bude podána stížnost,“ řekl státní zástupce František Jedlička.
Podle něj není důkazů mnoho, k dispozici je pouze jeden dobový dokument a dvě pozdější listiny z rodinné kroniky. Jedlička přitom nezpochybňoval, že byl Trtík vězněn nezákonně.
„Nemám pochyb o tom, že pan Trtík byl nezákonně vězněn. Podle mého názoru ale návrhu o rehabilitaci nelze za současné důkazní situace vyhovět,“ sdělil v závěrečném návrhu Jedlička.
Dříve také uvedl, že četné publikace, které se tématu věnují, společensky dostatečně rehabilitují neprávem postižené lidi více, než by tomu v tomto konkrétním případě učinilo soudní rozhodnutí. S tím ale nesouhlasila Vavřičková, podle níž soudní rehabilitaci může vyslovit jen soud, nikoli sebelépe napsaná knížka. Dnešního jednání se osobně nezúčastnila.
„Je to zásadní věc, aby došlo k morálnímu očištění pana Trtíka, protože dosud žádný státní orgán neřekl, že byl v tom vězení nespravedlivě. To se stalo až dnes. Pokud byl rehabilitován pan Toufar, měl by být rehabilitován i on,“ řekl právní zástupce Vavřičkové Lubomír Müller.
Trtíka zatkla StB 18. února 1950 a vězněn byl přinejmenším do 14. března 1950. V souvislosti s vyšetřováním takzvaného číhošťského zázraku měl podle Müllera potvrdit vykonstruovanou verzi o církevním podvodu, spolupracovat ale odmítl. Byl vyslýchán a vězněn.
„Návrh na rehabilitaci se týká pana Trtíka a zmíněného období. Celá věc měla kontext s takzvaným číhošťským zázrakem. Pan Trtík byl pomocníkem pana faráře Toufara. Pan Trtík byl vzat do vazby pro podezření, že se na tom údajném podvodu podílel. Když se ukázalo, že je to nedůvodné, tak ho pustili, aniž by mu bylo přiznáno odškodnění,“ řekl ČTK Müller.
Trtík podle něj v kauze takzvaného číhošťského zázraku vystupoval jako podezřelý. Když se proces s farářem Josefem Toufarem nemohl uskutečnit, protože Toufar 25. února 1950 zemřel na následky brutálního vyšetřování, komunistické vedení začalo připravovat další procesy proti představitelům katolické církve.
Dalo pokyn k zatčení vybraných představitelů mužských řeholních řádů. Mezi zatčenými byli opati Bohumil Vít Tajovský a Augustin Machalka, v březnu 1950 následovalo zatčení dalších sedmi představitelů řádů. Trtík v následném procesu vystupoval jako svědek.
„V tomto případu byl pan Trtík použit jako svědek, záležitost s Číhoští byla tentokrát jen okrajová,“ řekl ČTK Müller.
Kněz Josef Toufar patří k nejznámějším obětem komunistické perzekuce katolické církve v Československu. Do hledáčku StB se dostal poté, co se v prosinci 1949 při mši v jeho kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku podle svědků pohnul kříž na hlavním oltáři.
Komunistický režim událost označil za podvod a využil ji k propagandistickému útoku proti katolické církvi, kterou považoval za jednu z překážek upevnění své moci. Případ následně posloužil jako součást širší kampaně proti církvi, která vyvrcholila politickými procesy s duchovními a představiteli řeholních řádů.
Toufara StB zatkla v lednu 1950. Při vyšetřování byl brutálně mučen a 25. února 1950 zemřel. Krajský soud v Hradci Králové jej v říjnu 2024 soudně rehabilitoval.



