Přeskočit na obsah
Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet
Na hranici 2ep

Před 400 lety byl vysvěcen chrám sv. Petra ve Vatikánu, jeden z největších kostelů na světě

Ze světa / lektet / ČTK, red. /
Před 400 lety byl vysvěcen chrám sv.  Petra ve Vatikánu, jeden z největších kostelů na světě

Bazilika svatého Petra
Autor: Unsplash.com / Fabio Fistarol

Vatikán/Praha – Bazilika svatého Petra ve Vatikánu, která byla vysvěcena před 400 lety, 18. listopadu 1626, je jedním z největších římskokatolických kostelů na světě. Pojme přes 20.000 sedících lidí, uvnitř je asi 800 sloupů, 390 soch v nadživotní velikosti a 45 oltářů. Bazilika, do níž je vstup zdarma, má mnoho historických souvislostí s raně křesťanskou církví, papežstvím, protestantskou reformací a katolickou protireformací, jakož i s četnými umělci, zejména s Michelangelem. Jako architektonické dílo je považována za nejvýznamnější stavbu své doby. Bazilika je od roku 1984 zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Bazilika nese jméno prvního představitele křesťanského společenství, apoštola Petra, jehož ostatky jsou zde uloženy. Jejich přítomnost učinila z baziliky jedno z nejdůležitějších křesťanských poutních míst. Do krypty baziliky se tradičně pohřbívají zesnulí papežové, výjimečně jsou tu pochovávány i jiné osoby. Jediným Čechem, jehož ostatky zde spočívaly, byl kardinál a někdejší pražský arcibiskup Josef Beran, bojovník proti nacistické i komunistické diktatuře. V dubnu 2018 byly jeho ostatky převezeny do Prahy a uloženy v katedrále svatého Víta.

Původní bazilika byla postavena za císaře Konstantina Velikého ve čtvrtém století nad hrobem svatého Petra. Vznik současné baziliky inicioval papež Julius II. A práce na něm začaly v dubnu 1506. Bazilika, která nese pečeť řady významných architektů a umělců, například Donata Bramanteho, Rafaela či Michelangela, byla vysvěcena papežem Urbanem VIII. v roce 1626. Její monumentální interiér měří na délku na 200 metrů, v nejširším bodě má 150 metrů a kupole ve svém středu dosahuje do výšky 136,6 metru.

Bazilika sv. Petra zaujímá druhé místo (hned po arcibazilice sv. Jana Lateránského) mezi čtyřmi kostely na světě, které mají status hlavní papežské baziliky. Všechny čtyři se nacházejí v Římě a patří také k sedmi římským poutním kostelům. Na rozdíl od rozšířeného mylného přesvědčení se nejedná o katedrálu, protože se v ní nenachází katedra (biskupský stolec) římského biskupa; ta je umístěna v bazilice sv. Jana v Lateránu.

K bazilice sv. Petra přiléhá elipsovité náměstí svatého Petra, které je schopno pojmout na 400.000 lidí. Náměstí, které vystavěl v letech 1656-1667 architekt Gian Lorenzo Bernini, obepínají dvě půlkruhové kolonády, které mají ve čtyřech řadách za sebou 284 dórských sloupů a 88 pilířů a jsou ozdobeny celkem 144 sochami. Symbolizují otevřenou náruč církve vítající věřící. Uprostřed náměstí se tyčí 25,5 metru vysoký egyptský obelisk, který byl ukořistěn Římany za císaře Caliguly. Původně prý stál v římském cirku, v němž byl svatý Petr v roce 64 nebo 67 spolu s dalšími ranými křesťany umučen.

Náměstí svatého Petra je tradičním místem setkávání křesťanů. Slouží se zde mimo jiné velikonoční mše, papež zde pronáší každoroční poselství Městu a světu a žehná věřícím.

Chrám a náměstí tvoří spolu s Apoštolským palácem (rezidence papeže s 1400 místnostmi), zahradami a přilehlými budovami dnešní Vatikánský stát. Exteritoriální vatikánský statut mají i další stavby na území Říma (čtyři baziliky a budova kolegia) a papežovo letní sídlo v Castel Gandolfo asi 20 kilometrů jihovýchodně od Říma.

Podle kardinála Maura Gambettiho, arcikněze baziliky svatého Petra od roku 2021, navštívilo v roce 2025 baziliku přibližně 20 milionů lidí. V hlavní turistické sezóně chrám průměrně přijme asi 40.000 návštěvníků denně. Kromě obvyklých bohoslužeb – mší, adorací a zpovědí – nabízí kostel každý týden také půlhodinu živé duchovní hudby a eucharistickou adoraci po skončení bohoslužeb.

 

 

Diskuze k zprávě

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?