70 arménských intelektuálů z Turecka „žádá“ volbu nového patriarchy

Církev a svět / La Croix / 5. března 2018
70 arménských intelektuálů z Turecka „žádá“ volbu nového patriarchy

Arcibiskup Aram Atéshian v Chrámu Božího Hrobu, 2016"
Autor: La Croix

Turecké úřady se 9. února letošního roku pokusily bezprecedentním zásahem zastavit volby nového arménského patriarchy v Istanbulu. Tento akt rozděluje arménské společenství, neboť ne všichni jej přijímají stejně. Petice podepsaná 70 intelektuály žádá opětovné „svobodné a transparentní“ hlasování.

„S nadějí žádáme, aby vikář přestal spravovat patriarchovo sídlo a aby prázdný stolec představoval díky hlasu veřejnosti a ve shodě s našimi tradicemi a občanskými právy důstojnost a legitimitu. Apelujeme na všechny Arménce i turecká společenství, aby na všech úrovních a všemi možnými prostředky protestovali proti nastalé situaci a důsledně ji odmítali.“

21. února otiskl turecko-arménský týdeník Agos apel podepsaný více než 70 arménskými vědci, spisovateli a umělci žijícími v Turecku, v němž žádají o „svobodné a transparentní“ hlasování, jež povede k volbě nového patriarchy.

Několik dní předtím, 9. února, zasáhlo totiž Turecko brutálním způsobem do záležitostí arménské komunity. Ministr vnitra jel do Istanbulu, kde bylo předvoláno několik členů arménského společenství.

Na konci tohoto setkání zvolila rada Arménského patriarchátu v Konstantinopoli Mons. Arama Atéshiana za generálního vikáře, ačkoliv církevní shromáždění – což je obdoba synodu – uvedla do této funkce o rok dříve valnou většinou hlasů Mons. Karékineho Békdjiana. Právě on měl z pozice locus tenens připravit nové volby, neboť současný titulární patriarcha Mesrob II. Mutafyan je již 10 let vážně nemocný.

Zodpovědnost před veřejností

V petici se 70 arménských intelektuálů a umělců obrací na církevní představené a připomínají jim jejich „zodpovědnost vůči hlasu veřejnosti“ a vyzývají je „k dodržování dohody“, což předpokládá, že „zanechají pasivity“ a „chopí se iniciativy.“

70 arménských intelektuálů z Turecka „žádá“ volbu nového patriarchy

Klášter Chor Virap v Arménii, v pozadí biblické pohoří Ararat na území současného Turecka
Autor: wikipedia.org / Khor Virap / Wikipedia Commons

„V našem společenství nebude znovu nastolen pokoj, dokud neproběhnou spravedlivé volby patriarchy, které zachovají právo. Ticho vyvolané rezignací a kapitulací není synonymem pokoje, ale útlaku,“ přidávají vážná obvinění.

Vměšování tureckých úřadů do procesu voleb uvnitř Arménské církve však nepřestalo vyvolávat vnitřní pnutí.

„Obětní beránek turecké vlády“

Arménský poslanec Garo Paylan poskytl jak arménským, tak tureckým médiím několik rozhovorů, v nichž kritizuje turecké úřady i církevní představené. Na prvním místě Mons. Atéshiana, který se na počátku této kauzy vydal do Ankary, kde si stěžoval, že ho vlastní církev odvrhla. „Jakmile jste dostal moc od vlády, stal jste se do jisté míry rukojmím,“ vzkázal mu 14. února na webu trt.am turecký poslanec, sám velmi populární mezi arménskou mládeží.

Nezdráhá se ani nazvat současného generálního vikáře „obětním beránkem turecké vlády“ nebo „loutkou nejen v rukou vlády, ale i armády, policie a justice.“ Arménská komunita podle něj „potřebuje autonomní patriarchát.“ „Musíme se lépe organizovat, protože tato situace může společenství rozdělit,“ tvrdí.

Ve skutečnosti je malá arménská komunita touto záležitostí i jejími dopady už rozštěpena. Starší si pamatují dřívější represe a „obávají se vstoupit do vysilujícího kontaktu s mocí,“ analyzuje jáhen a historik Philippe Sukiasyan. Na druhé straně stojí zvětšující se skupina „emancipovaných“ arménských křesťanů, kteří reprezentují „Generaci Dink“, jež nese jméno tureckého spisovatele arménského původu, vedoucího vydávání deníku Agos, který byl 19. ledna 2007 zavražděn nacionalistou. Právě oni chtějí naopak využít „svých občanských práv.“ „Erdogan zaujal postoj osmanského sultána, který bez skrupulí vstupuje do záležitostí menšin. Ale mladí Arménci už nechtějí zůstávat pod nadvládou Osmanů,“ komentuje znalec Arménské církve Sukiasyan.

70 arménských intelektuálů z Turecka „žádá“ volbu nového patriarchy

Vyobrazení sv. Řehoře z Nareku (nejvýznačnějšího autora arménské literatury)na rukopisu z roku 1173
Autor: Wikipedia.org / Creative Commons

„Velmi neutrální“ komuniké arménského patriarchy

Věřící netrpělivě očekávali výsledky zasedání Nejvyšší duchovní rady, soudního orgánu, který 20. února ve Vagharšapatu řešil, zda došlo k naplnění 7. zásady Jeruzalémského koncilu z roku 1651, v níž se říká, že „pokud se biskup dostane k vedení diecéze ne z rozhodnutí církve, ale skrze korupci nebo nátlakem třetí strany, bude zbaven svého postavení.“

Nicméně nakonec bylo podle Philippa Sukiasyna vydáno „velmi neutrální“ komuniké, jež na jedné straně sice žádalo tureckou vládu o umožnění „svobodných a transparentních“ voleb, ale na druhé uznalo „omyly, nepochopení a jistou unáhlenost“ uvnitř Arménské církve a všechny vyzývalo k „rozvážnosti.“


francouzského originálu přeložila Kristýna Boháčová.  

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Aktuální články

19. 6. 2018

Laudatio Petru Pokornému

17. 6. 2018

Inkulturace není nezdravá touha odlišit se

16. 6. 2018

Žádné restituce!


Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?

Timotej.cz

 

Bankovní spojení

Nový účet bez poplatků: 2900316130/2010 Starý účet 267841001/5500 stále platí.

Rubriky

Anketa

Chtěli byste mít prázdniny i během oslav největších muslimských a židovských svátku jako děti v New Yorku?
Ano, každý volný den se počítá!
10%
 
Ne, jsme křesťansko-ateistická země
65%
 
Jen pokud by Česká republika byla tak pestře složená jako New York
25%
 
Nevím
0%
 
(Počet hlasů celkem: 52)