Sexuální skandály a významní katoličtí klerikové: velmi stručný přehled

Církev a svět / Marián Sekerák / 10. srpna 2018
Sexuální skandály a významní katoličtí klerikové: velmi stručný přehled

Ilustrační foto
Autor: U.S. Air Force

V posledním čase narostl počet případů významných katolických hierarchů, včetně kardinálů a arcibiskupů, kteří byli nebo jsou přímo či nepřímo spojováni s různými sexuálními skandály zahrnujícími jednak samotné sexuální zneužívání dospělých, resp. nezletilých osob, ale rovněž také krytí kněží, kteří se zneužívání dopouštěli, případně přechovávání dětské pornografie. Následující výčet, který si nenárokuje na úplnost, nabízí krátký přehled některých nejvýraznějších případů tohoto typu z nedávné doby.

Arcibiskup Theodore Edgar McCarrick: bývalý americký kardinál, emeritní washingtonský arcibiskup. Před půlstoletím zneužíval mladistvé i mladé seminaristy. Vzhledem k obviněním, která masivně otřásly americkou veřejností, se v červenci 2018 vzdal kardinálského titulu, který mu udělil v roce 2001 papež sv. Jan Pavel II. Papež František jeho rezignaci přijal, nařídil mu stáhnout se z veřejnosti, zakázal mu vykonávat kněžskou službu a nařídil také čekat na výsledky kanonického procesu, s nímž souběžně probíhá i civilní vyšetřování.

Kardinál Keith Michael Patrick O'Brien: někdejší arcibiskup skotské diecéze Saint Andrews-Edinburgh. V roce 1985 byl sv. Janem Pavlem II. jmenován biskupem a v roce 2003 také kardinálem. V dubnu 2005 se účastnil konkláve, které zvolilo papežem kardinála Ratzingera. Konkláve v březnu 2013, z něhož jako papež vzešel František, se rozhodl dobrovolně neúčastnit. Byl obviněn z nevhodného sexuálního chování vůči seminaristům, kterého se dopouštěl jako kněz, biskup i kardinál. Svou vinu přiznal. V březnu 2015 přijal papež František jeho zřeknutí se práv a povinností vyplývajících z kardinálské hodnosti definovaných v kánonech 349, 353 a 356 Kodexu kanonického práva. Zbytek života prožil „v ústraní a v modlitbě za svou bývalou arcidiecézi, Skotsko a lidi, proti kterým se provinil“. Zemřel v březnu 2018, dva dny po dosažení 80. roku věku.

Kardinál George Pell: prefekt Sekretariátu pro ekonomiku Apoštolského stolce, člen Rady kardinálů C 9, která pomáhá papeži Františkovi při přípravě reformy Římské kurie, emeritní arcibiskup australských arcidiecézí Sydney a Melbourne. Biskupem byl jmenován v roce 1987 papežem sv. Janem Pavlem II. Kardinálem jej kreoval tentýž papež během konzistoria v roce 2003. V roce 2005 mu bylo uděleno vyznamenání „Řád Austrálie“. V červnu 2017 byl kardinál Pell na domácí půdě souzen z důvodu několika obvinění ze sexuálního zneužívání nezletilých. Kardinál veškerá nařčení odmítá a popírá. Momentálně se jednání Rady kardinálů C 9 neúčastní a hájí se v Austrálii v rámci soudního procesu.

Kardinál Bernard Francis Law: v letech 1984 až 2002 působil jako arcibiskup amerického Bostonu, předtím, ještě na základě jmenování blahoslaveným Pavlem VI. jako diecézní biskup Diecéze Springfield-Cape Girardeau. Kardinálem byl sv. Janem Pavlem II. jmenován v roce 1985. V roce 2005 se účastnil konkláve, z něhož jako papež vzešel Benedikt XVI. Měl vliv na obsazování amerických diecézí a patřil k blízkým spolupracovníkům sv. Jana Pavla II. V prosinci 2002 na základě tlaku veřejnosti rezignoval na post arcibiskupa. Důvodem bylo úmyslné krytí sexuálního zneužívání nezletilých ze strany jemu podřízeného diecézního kněze. V roce 2004 jej sv. Jan Pavel II. jmenoval arciknězem papežské (tehdy ještě patriarchální) baziliky Panny Marie Sněžné. Zemřel v prosinci 2017.

Kardinál Hans Hermann Wilhelm Groër, OSB: V letech 1986 až 1995 byl vídeňským arcibiskupem. Předtím působil jako prefekt tzv. malého semináře. Od roku 1974 byl členem benediktinského řádu. Za biskupa (1986) i kardinála (1988) byl jmenován sv. Janem Pavlem II. Byl obviněn z opakovaného sexuálního zneužívání mladých mužů v době, kdy ještě nebyl arcibiskupem. V dubnu 1998 se vzdal svých pravomocí kardinála. V roce 2010 řekl jeho nástupce na arcibiskupské katedře Vídně, kardinál Schönborn, že kardinál Ratzinger, tehdejší prefekt Kongregace pro nauku víry a pozdější hlava církve, přesvědčoval kdysi sv. Jana Pavla II., aby zahájil vyšetřování kardinála Groëra. Údajně na základě intervence tehdejšího státního sekretáře, kardinála Sodana se však toto vyšetřování nakonec neuskutečnilo. Kardinál Groër zemřel v březnu 2003.

Arcibiskup Philip Edward Wilson: emeritní metropolitní arcibiskup Adelaide, Austrálie (2001–2018). Biskupem byl jmenován v roce 1996 papežem sv. Janem Pavlem II. Počátkem července 2018 byl odsouzen civilním soudem k ročnímu vězení za to, že kryl sexuální zneužívání dětí knězem. Na konci července přijal papež František jeho rezignaci z úřadu arcibiskupa.

Biskup Juan José Pineda Fasquelle, C.M.F.: V letech 2005 až 2018 pomocný biskup Arcidiecéze Tegucigalpa v Hondurasu. Od roku 1987 člen společnosti zasvěceného života „Misionářští synové Neposkvrněného srdce Panny Marie“. V červeni 2018 přijal papež František jeho rezignaci z funkce pomocného biskupa ve věku pouhých 57 let. Oficiální důvod nebyl udán. V březnu letošního roku National Catholic Reporter informoval, že dva seminaristé biskupa obvinili z pokusu o sexuální vztah s nimi; předložit měli i písemné svědectví. Biskup Fasquelle působil jako pomocný biskup arcibiskupa a kardinála Oscara Andrése Rodrígueze Maradiagu, který je koordinátorem Rady kardinálů C 9, která pomáhá papeži při přípravě reformy Římské kurie. Papež do arcidiecéze vyslal argentinského biskupa Alcidese Jorgeho Pedra Casaretta, emeritního biskupa Diecéze San Isidro, aby prošetřil obvinění, která byla vznesena z důvodu údajného zneužívání financí v arcidiecéze právě kardinálem Rodríguezem Maradiagou.

Čilští biskupové: 34 chilských biskupů, kteří jednali v květnu letošního roku s papežem Františkem kvůli krytí sexuálního zneužívání nezletilých v místní partikulární církvi, mu nabídlo svou rezignaci. Papež František přijal zatím pět z nich. Po přijetí prvních dvou demisí biskupů diecézí Puerto Montt a Valparaiso, na jejichž místa jmenoval 11. června dva nové biskupy, avšak ve funkci dočasných apoštolských administrátorů (P. Basilio Morales Galindo O. De M. a P. Pedro Ossandón), přistoupil ke změně také v diecézi Osorno, kde krize vztahu věřících a kněží k tamnímu ordináři (mons. Juan Barros) dosáhla největších rozměrů, a jmenoval tam dočasným apoštolským administrátorem pomocného biskupa arcidicéze Santiago (mons. Jorge Concha). Dne 28. 6. František učinil změny v dalších dvou diecézích: Rancagua a Talca, kde jmenoval taktéž jen dočasné apoštolské administrátory (sede vacante et ad nutum Sanctae Sedis), jimiž učinil další dva pomocné biskupy hlavního města Chile (mons. Fernando Ramos a mons. Galo Fernández).

Arcibiskup Józef Wesołowski: apoštolský nuncius Svatého stolce pocházející z Polska, ordinovaný Karolem Wojtyłou, biskupem jmenovaný i konsekrovaný Janem Pavlem II., laicizován na základě rozhodnutí papeže Františka v roce 2014. Byl vyšetřován civilními i církevními autoritami ze sexuálního zneužívání nezletilých během svého diplomatického pobytu v Dominikánské republice. Zemřel v roce 2015.

Otec Marcial Maciel Degollado, LC: mexický kněz, zakladatel náboženského institutu Legionáři Krista, prasynovec sv. Rafaela Guízara y Valencii, mexického biskupa, který byl kanonizován v roce 2006 Benediktem XVI. Degollado patřil k prominentním kněžím a oblíbencům sv. Jana Pavla II., který odmítl jeho stíhání. Sexuálně zneužil několik nezletilých, byl otcem šesti dětí, které měl se třemi ženami. V roce 2006 jej Benedikt XVI. zbavil aktivní kněžské služby. Zemřel v roce 2008.

Otec Carlo Alberto Capella: diplomat Svatého stolce v USA a Kanadě. V diplomatických službách pracoval od roku 2004. Koncem června letošního roku jej tribunál Vatikánského městského státu odsoudil na pět let odnětí svobody a pokutu 5 000 € z důvodu přechovávání dětské pornografie.

Otec Tony Anatrella, S. J.: francouzský jezuita a psychoterapeut. Zaměřuje se na studium homosexuality. I ve střední Evropě je známý jako jeden z hlavních bojovníků proti tzv. rodové ideologii. V říjnu 2014 byl spolupracovníkem biskupské synody věnované rodině, která se sešla ve Vatikánu. V říjnu 2017 zahájil pařížský arcibiskup, mons. Michel Aupetit, kanonické šetření ohledně nařčení týkající se Anatrelly. Údajně měl během svých terapeutických sezení využívat jako jeden z terapeutických postupů nahotu a tělesný kontakt. Počátkem července 2018 Pařížská arcidiecéze oznámila, že Anatrellovi bylo zakázáno vykonávat veřejně kněžskou službu, vysluhovat svátosti, provozovat duchovní vedení i poskytovat psychoterapii. Anatrella veškerá nařčení odmítá jako nepravdivá.

 

 

Autor je politolog.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Aktuální články

10. 12. 2018

Gender je i pro křesťany

6. 12. 2018

Zapomenutá Sýrie

4. 12. 2018

(K) té naší stoleté církviČCE


Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?

Timotej.cz

 

Bankovní spojení

Nový účet bez poplatků: 2900316130/2010 Starý účet 267841001/5500 stále platí.

Rubriky

Anketa

Jsou vám ve společensko-politických otázkách blízké názory Tomáše Halíka?
Ano
57%
 
Částečně
4%
 
Ne
38%
 
Nevím
1%
 
(Počet hlasů celkem: 770)