Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet

Reakce a dezinformace k napomenutí profesora Halíka

Parlamentní listy jako novodobé okupační Zprávy?

České církve / Jan Kirschner / 31. ledna 2019
Reakce a dezinformace k napomenutí profesora Halíka

Ilustrační foto:reklama na ParlamentníListy.cz ve vlacích ČD, únor 2016
Autor: www.wikipedia.org / Creative Commons

Lidé z okolí kardinála zřejmě zaslali interní text napomenutí Tomáše Halíka do dezinformačního media ParlamentniListy.cz. Tuto informaci uvedlo několik medií v minulém týdnu (Lidovky.cz, Aktuálně.cz i Christnet.eu) a jako zásadní, nebo chcete-li skandální, ji sdílela na sociálních sítích řada lidí. Dezinformací je všude plno, dalo by se říci, celé moře. Zdá se, že nemá cenu proti jejich šíření nic dělat. Článek jsem začal psát v den výročí Palachovy smrti, který řekl, že máme bojovat proti tomu zlu, na které zrovna stačíme. Jedním z jeho požadavků bylo zastavení vydávání tiskovin pod stručným názvem Zprávy, které vydávala bez souhlasu vlády okupační sovětská moc a její spolupracovníci. Dezinformace šlo šířit i bez internetu. Z mého pohledu jsou dnešní "Zprávy" medium, o kterém v článku píši. Ať tedy čtenář posoudí sám věrohodnost informací, které sděluji a pokouším se dohledávat. Stejně tak se ještě jednou, i když to může být již otravné, podívejme blíže na další reakce a dezinformace kolem napomenutí profesora Halíka.

ParlamentniListy.cz jako normalizační Zprávy? Zajímá to arcibiskupství?

Úřední dokument napomenutí Tomáše Halíka, vydaný pražským arcibiskupem Dominikem Dukou, se mohl dostal od lidí z okolí arcibiskupa do bulvárního a dezinformačního media ParlamentniListy.cz. Jak uvedl minulý týden Tomáš Halík, je to zřejmé vzhledem k tomu, že Parlamentnílisty.cz (PL) již publikovaly opravenou verzi čísla kánonu, kterým arcibiskup odůvodňoval své výtky vůči Tomáši Halíkovi. Redakce Parlamentních listů o získání kompletního znění dokumentu arcibiskupa píše v článku z 15. ledna

 „V Parlamentních listech bylo ‚napomenutí‘ přetištěno v té verzi, kterou jsem sám nikdy nedostal ani neviděl. Je tedy vskutku důvodné podezření, že to do PL uniklo z arcibiskupství, protože tuto verzi zřejmě kromě pracovníků arcibiskupství (případně snad diecézního soudu) neměl nikdo k dispozici,“ uvedl Halík. Podle jeho názoru měla celá akce zřejmě vytvořit falešný a jeho poškozující dojem, že je to on sám, kdo tyto interní církevní záležitosti vnáší do médií. Halík ale zdůrazňuje, že text napomenutí do žádných médií (nejen do PL) sám nedával – s první medializací přišel server Aktuálně, který již měl své informace. On sám uvádí, že jen následně odpovídal na jejich otázky, aby zabránil dezinformacím. Halík dále pro magazín Christnet připomněl, že ParlamentniListy.cz již několikrát publikovaly články s kardinálem Dominikem Dukou a pravidelně citují stanoviska a názory jeho tajemníka Milana Badala (přes 400 odkazů), proto se domnívá, že je to právě kardinálův tajemník, kdo dokument portálu zaslal.

Arcibiskupovy texty i příspěvky Milana Badala nebo zejména jejich citace redakcí Parlamentních listů z jiných medií se na tomto portálu začaly objevovat s větší intenzitou v létě 2016, kdy text Dominika Duky, reagující na vraždu katolického kněze ve Francii, údajně redakce Katolického týdeníku nechtěla otisknout. To ale jeho šéfredaktorka odmítla s vysvětlením, že již bylo po uzávěrce a ve sporu šlo především o nedorozumění. Dominik Duka však již mezitím poskytl svůj článek Parlamentním listům. Také další velká media tehdy poprvé zaznamenala (např. viz rozhovor s Milanem Badalem pro DVTV) spor mezi Dominikem Dukou (respektive jeho tajemníkem) a Tomášem Halíkem, který se rozvinul zejména v souvislosti s interpretací islámu, teroristických útoků a migrační krize. 

Na dotaz redakce magazínu Christnet, jaké je stanovisko Pražského arcibiskupství k možnému úniku úředního dokumentu, odpověděl po týdnu tiskový mluvčí arcibiskupství Stanislav Zeman jen krátkou větou, že žádné oficiální stanovisko neexistuje a pro dotázané je důležitý zejména obsah napomenutí. Dotaz redakce byl zaslán na e-maily sekretariátu kardinála, kancléřky a pomocných biskupů Malého a Wasserbauera.

Parlamentní listy jako bulvární a dezinformační medium

Jak fungují ParlamentniListy.cz, dobře popisuje ve svém článku pro časopis Respekt Ondřej Kundra, který mimo jiné cituje experta Masarykovy univerzity Miloše Gregora. Ten je se svým týmem analyzoval. Podle Gregora smazávají rozdíl mezi fakty a fikcí, vytvářejí informační chaos. Na serveru ParlamentniListy.cz také není rozlišeno, kdy se jedná o zpravodajství, publicistiku nebo čistě osobní názor. To, že je server bulvárním a dezinformačním mediem, může být zřejmé například z volby titulků právě u článků o Halíkovi nebo u řady jiných témat. Stačí analyzovat článek z 20. prosince minulého roku pod titulkem „Ostrý útok Tomáše Halíka: Získali jsme dopis, ve kterém nadává kardinálu Dukovi i profesoru Piťhovi“. Při čtení článku se ale čtenáři dozví, že nadávka vůči profesoru Pithovi měla spočívat v Halíkově doporučení léčby depresí profesora Piťhy. Na tyto zdravotní problémy měl podle článku Parlamentních listů Halíka upozornit v jiném dopise sám kardinál Dominik Duka. Podle Halíka portál tento „dopis", který poslal několika kněžím, uveřejnil bez jeho svolení.  „Nešlo o žádný "tajný" dopis, nýbrž o dopis soukromý, v němž jsem kněžím, kteří se zúčastnili Kněžského dne 15. 11., napsal to, co jsem chtěl říct v diskusi na Kněžském dnu, kde mne pan kardinál okamžitě přerušil a odňal mi slovo a chtěl po mně, abych se P. Piťhovi omluvil“, vysvětlil Halík.

Reakce a dezinformace k napomenutí profesora Halíka

Ilustrační foto
Autor: Wikipedia.org / Manolo Gómez / Creative Commons

Věřící píší kardinálovi

Proč udělil kardinál Duka Tomáši Halíkovi (a Tomáši Petráčkovi) napomenutí, se dotázala také skupina věřících v otevřeném dopise, který podepsalo přes 300 lidí. Sám Halík tvrdí, že nedostal jediný požadovaný důkaz od kardinála dokazující napadání „stanovisek ČBK“ nebo diecézního biskupa ve věcech, které se týkají jeho učitelského úřadu. Věřící chtěli znát, co jim, širšímu církevnímu společenství - uplatněním těchto napomenutí chtěl arcibiskup sdělit. „Znamená to, že v naší církvi se již nesmí veřejně nesouhlasit s některými kroky biskupa, navíc nikoliv věroučnými, nýbrž týkajícími se běžného života?“, stojí mimo jiné v dopise. Autor dopisu David Smyčka pak nedávno zveřejnil kardinálovu odpověď, ve které Dominik Duka zdůvodňuje napomenutí tím, že se nejedná o osobní spor mezi prof. Halíkem a jím, ale o naplňování poslání katolického kněze, který je zavázán slibem poslušnosti ke svému biskupovi a jeho nástupcům. Duka v dopise věřícím také shrnul dva důvody pro udělení napomenutí: Gender jako otázku věroučnou s odvoláním na papežovy výroky (v textu odpovědi se ale neuvádí, o jaké výroky nebo papežské dokumenty jde).  Druhý důvod je disciplinární - jednání a urážka uvnitř i vně církve v určité formě. Že nejde o osobní spor, je uvedeno i v článku publikovaném na serveru arcibiskupství.

Selektivní výběr informací portálu pražského arcibiskupství

Výběr informací o životě v pražské arcidiecezi na oficiálním webu arcibiskupství www.apha.cz lze také označit za zpravodajsky diskutabilní. Čtenář se dočte, že prof. Piťha předsedal requiem za Jana Palacha a ke stažení je zde i celý text jeho kázání (Bohoslužbu dokonce přenášely také Parlamentní listy on-line). Na arcidiecézním webu ale již není informace o bohoslužbě za Jana Palacha v Akademické farnosti) nebo text kázání Tomáše Halíka, přestože i jeho farnost do diecéze patří. Stejně tak, protože Palach se hlásil k evangelické víře, by bylo ekumenicky vstřícné, uvést informaci o bohoslužbě ekumenické, která se konala téměř ve stejný čas v kostele U Martina ve zdi jako requiem u Týna.

Portál apha.cz též odkazuje na článek iDnes, který cituje ze zpravodajství ČTK o rozhodnutí státního zástupce zastavit trestní stíhání mons. Piťhy. iDnes zastavení stíhání zdůraznil i volbou titulku: „Piťha stíhán nebude. Trestní oznámení je nedůvodné, rozhodl státní zástupce“. V článku je ale jen částečně uvedeno další tvrzení státního zástupce o dezinformačním obsahu kázání, jak to titulkem naopak zdůraznil server České televize: „Piťha dezinterpretoval Istanbulskou úmluvu, ale trestný čin nespáchal, řekl státní zástupce“.

Reakce a dezinformace k napomenutí profesora Halíka

Parlametní listy při rekviem za Jana Palacha
Autor: screen obrazovky portálu ParlamentniListy.cz

Zástupkyně České ženské lobby pak magazínu Christnet zaslala přesný citát ze stanoviska státního zástupce: „Tvrzení Mons. Petra Piťhy, uvedená v jeho kázání ze dne 28. 9. 2018, nemají v textu tzv. Istanbulské úmluvy žádný podklad, resp. se tato tvrzení z textu této úmluvy nepodávají. Tato tvrzení jsou dezinterpretací textu oné úmluvy.“

"Onen projev Mons. Petra Piťhy byl primárně kritikou (byť kritikou věcně nesprávnou) textu tzv. Istanbulské úmluvy, přičemž nelze vyloučit, že se jednalo o záměrné zveličení předmětného textu dovedené až ad absurdum – viz zmínky o koncentračních táborech, o nadřazenosti homosexuálů či postavení pod úroveň živočichů – s cílem vyburcovat kritiky ratifikace této úmluvy a dosáhnout tak odmítnutí její ratifikace".  

Je myslím zřejmé, že stanovisko státního zástupce je vůči kázání Petra Piťhy mnohem méně příznivé, než hlásá titulek na webu arcibiskupství nebo i ve vyjádření na facebookovém profilu kardinála. Česká ženská lobby byla naopak se stanoviskem státního zástupce spokojena a nehodlá se odvolat.

Snaha o ukončení sporu i ohrazení proti šíření dezinformací

Před šířením dezinformací o akademických titulech Tomáše Halíka se ohradil v těchto dnech i děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy doc. Michal Pullmann, když uvedl: „V poslední době se v některých bulvárních médiích a na sociálních sítích opět začínají šířit dávno vyvrácené spekulace o tom, že prof. Tomáš Halík neoprávněně používá své akademické tituly. Tímto tvrzením se v minulosti opakovaně zabývaly příslušné orgány Univerzity Karlovy a neshledaly na straně prof. Halíka naprosto žádné pochybení. S jejich závěry se zcela ztotožňuji. Prof. Halíka si jako vědce, pedagoga, veřejného intelektuála i člověka nesmírně vážím. Je pro nás ctí, že náleží k akademické obci naší fakulty“.

Bulvární medium, které má děkan Pullmann na mysli, jsou znovu i Parlamentní listy a článek Otakara Jelínka z 21. ledna, který Halíkovy tituly zpochybňoval již vícekrát. V této souvislosti je ještě třeba také zmínit ohrazení proděkana stejné fakulty Daniela Soukupa nad výhradou kardinála Duky, že se některá (Halíkova) prohlášení neslučují s jednáním kněze či univerzitního profesora. Píše se to v článku níže (podepsaném Arcibiskupství pražské).

„S tímto tvrzením naprosto nesouhlasím. Navíc coby člen vedení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde prof. Halík působí, vyjadřuji značný údiv nad tím, že se arcibiskup pražský cítí oprávněn (s odvoláním na církevní Kodex kanonického práva) napomínat prof. Halíka za to, že nenaplňuje jeho subjektivní představy o náležitém jednání univerzitního profesora“, napsal Soukup.

Tomáš Halík na závěr k celému sporu uvedl, že svým článkem z minulého týdne chtěl kauzu uzavřít. „Celá ta kauza, prozrazující nejednotu v církvi – a zejména její medializace - mne mrzí, avšak nemohu mlčet v případech, které dotýkají mé cti jako kněze a člověka,“ dodal Halík. Také arcibiskupství uvádí, že tyto otázky jsou vnitřní záležitostí arcibiskupství a vztahu mezi vedením diecéze a jeho pracovníky. V Lidových novinách se ohrazuje nad údajně nepravdivým tvrzením o antedataci textu napomenutí a medializací ze strany napomenutého, což ale Halík, jak již bylo výše uvedeno, odmítá. V odpovědí na již citovaný dopis věřících kardinál dodává, že nebylo zapotřebí text napomenutí zveřejňovat ve sdělovacích prostředcích, přesto ale zřejmě přispělo k medializace celého sporu zasláním originálního dokumentu do bulvárního a dezinformačního media. Za šířením dezinformací může být ale i jen obyčejná nekomunikace tváří v tvář. Jak Halík uvádí, písemnému napomenutí nepředcházel osobní rozhovor, o který již dva roky žádal a arcibiskupství s ním komunikuje jen prostřednictvím medií.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Související zprávy a články


Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?