Seznamka
Albert-Peter Rethmann a Jaroslav Brož
Autor: FB / Wikipedia
Akademický senát katolické teologické fakulty bude ve středu 14. 2. volit nového děkana. Kandidáti jsou dva: Jaroslav Brož je současný proděkan pro studium, na fakultě působí od roku 1990. Albert Rethmann na pražské teologické fakultě učil v letech 2002–2009, zastával také funkci proděkana pro vědu a zahraničí. Brož je docent, Rethmannova akademická „hodnost“ odpovídá vyššímu titulu profesor. Titul nepoužívá, v německém prostředí je titul totiž vázán na vykonávanou funkci, nikoliv na osobu.
V úterý 6. 2. 2024 fakulta na svém webu zveřejnila medailonky obou kandidátů i jimi vypracovanou představu dalšího osudu fakulty. Zítra odpoledne (tedy ve čtvrtek 8. 2. 2024 ve 14:00) budou oba kandidáti představovat svou vizi před akademickou veřejností v debatě moderované Petrem Fischerem. Lze ji sledovat online v přímém přenosu na youtube a je možné psát i otázky kandidátům.
Zájem o volby nového děkana katolické fakulty má více důvodů. Jedním z nich je – eufemisticky řečeno – neutěšený stav instituce samotné. Benedikt Mohelník jej v září minulého roku ve svém příspěvku na facebooku nazval slovy „katolický papiňák“. Popsal rostoucí nespokojenost s autokratickým způsobem vedení tehdejšího děkana a snahu tuto nespokojenost udržet „doma“, neventilovat ji, nemluvit o ní a doufat, že se to vyřeší nějak samo. Výpověď, kterou na konci srpna dostal Tomáš Petráček, zvýšila tlak natolik, že „papiňák bouchl … a jeho nevábný obsah se rozstříkl na všechny strany.“ Katolická fakulta se dostala na stránky novin i televizních pořadů. Děkan Vojtěch Novotný záhy onemocněl, avšak těsně před začátkem dlouhodobé pracovní neschopnosti pověřil svým zastupováním proděkana Jakuba Jinka. Bez nově vydaného opatření by Novotného měl zastupovat proděkan pro studium, Jaroslav Brož (jak Novotný stanovil o rok dříve v opatření 15/2022). Nevíme, jaká byla Novotného motivace. Lze spekulovat o tom, že jí byla větší důvěra v Jinkovu schopnost lépe udržet spor o Petráčkovu výpověď jen v právní rovině. Je možné, že stejná motivace byla i za Novotného nejednoznačnou rezignací, tedy dát prostor Jinkovi reagovat na výsledky univerzitní kontroly, která se okolnostmi Petráčkovy výpovědi nepřímo také zabývala.
Budova KTF v Thákurově ulici
Autor: Wikipedia.org / Creative commnons
Nutno přiznat, že tento prostor proděkan Jinek i s pomocí svého kolegy Jakuba Kříže plně využil a snažil se ze všech sil držet určenou linii. „Kvůli několika křiklounům jste se zachovala nespravedlivě a zbytečně jste se zapletla do nesmyslného politického boje,“ napsal poněkud neuctivě v srpnu 2023 Jakub Kříž v dopise rektorce Králíčkové. Jakub Jinek šel ještě dál a ve veřejných vyjádřeních dehonestoval nejen Petráčka, ale i jeho doktorandy i celý studijní obor. Etická komise UK (jednohlasně 25. 1. 2024) konstatovala, že Jinkem použité formulace (v rozhovoru v deníku Echo24)
… byly i ve spojitosti s jeho zastávanou akademickou funkcí nepřijatelné a vykazovaly rysy generalizujícího manipulativního a denunciačního charakteru. Dle názoru komise se jedná o jednání v rozporu s Etickým kodexem Univerzity Karlovy …"
(zdroj)
Na manipulace v jiném Jinkově rozhovoru jsem upozornil v článku Svět podle Jinka.
V minulém půl roce to vypadalo, že za fakultu jedná a vystupuje Jakub Jinek a Jakub Kříž. V souvislosti s nadcházející volbou děkana se nabízí otázka, jak to bude dál. Chce nový děkan pokračovat v nastavené linii? Bude chtít vyřešit spor s univerzitou smírnějším způsobem? Jak bude řešit soudní spor s vyhozeným Tomášem Petráčkem, který se dožaduje uznání neplatnosti výpovědi?
Je možné, že na tyto otázky se bude lépe odpovídat Albertu Rethmannovi. Jaroslav Brož bude muset vysvětlit svůj postoj v posledním období, kdy zastával roli proděkana, a tedy za vzniklou situaci díky tomu nese také svůj díl zodpovědnosti. Nemohl se více angažovat, protože Novotný místo něho učinil svým zástupcem Jinka? Do jaké míry je třeba přihlížet k tomu, že jedním z navrhovatelů Brože je Jakub Kříž?
Uvedené otázky reflektují druhý důvod zájmu o volbu nového děkana. Je jím vztah širší veřejnosti ke katolické fakultě. Až na výjimky typu Národohospodářské fakulty VŠE či plzeňských práv lidé většinou sledují pouze tu fakultu, na níž sami studují, učí nebo někdy pobývali. Katolickou fakultu (a platí to stejně o všech ostatních katolických fakultách, které v ČR působí) mnozí lidé vnímají jako součást církve. Ať již je to ta „jejich“ církev, k níž se hlásí, nebo ta církev, do níž si promítají své naděje. Ve všech případech její mravní selhání vnímají jako něco zraňujícího.
Je pravděpodobné, že diskusi kandidátů i vlastní volbě bude věnována větší pozornost. Považuji proto za správné, že se fakulta rozhodla tento proces otevřít veřejnosti.
Autor je absolventem bakalářského studia teologie.
