Teologové a teoložky z celého světa jednali tři dny v Římě na téma synodalita. V řadách přednášejících byli i zástupci univerzit německého jazykového prostoru, mezi nimi Thomas Söding. Bochumský teolog byl viceprezidentem německého katolického reformního projektu Synodální cesta završeného letos v březnu. V interview mluví o mezinárodních reakcích na svou přednášku o problémech v německo-římských vztazích a o tom, jak tyto problémy řešit. 

Kniha Kateřiny Tučkové Bílá Voda představuje velice dobře řemeslně zpracovaný román, který eklesiologicko-sociologicky otevírá zásadní otázku, totiž jakým způsobem se současná katolická církev vypořádala s fenoménem Koinótés, respektive, jaké jeho sentimenty můžeme stále ve společnosti nalézt.

Kateřina Tučková v závěru svého románu Bílá Voda děkuje za řadu cenných konzultací. Její poděkování je věnováno též Evě Vybíralové z Ústavu pro studium totalitních režim, která autorce poskytla řadu materiálů a jako první čtenářka opatřila rukopis knihy i mnoha cennými připomínkami. Tučková se na Vybíralovou obrátila nikoliv jako na literární kritičku, ale jako na zasvěcenou odbornici na podzemní církev v Československu.

Svým původem a formací byl Ivan Vyskočil (nar. 27. dubna 1929) jedním z posledních odchovanců stále ještě fungujícího katolického milieu. Dokonce vzešel přímo z jednoho z jeho jader: Byl synovcem kritika Alberta Vyskočila, vyrůstal na Spořilově v okruhu kolem tamní farnosti, hojně navštěvované pražskými katolickými intelektuály, a dle vlastních slov se duchovně sytil knihami Staré Říše. Vyskočilova vlastní umělecké dílo divadelnické i literární však nemá s katolicismem nic společného

„Můžeš studovat celou teologii, jak chceš, můžeš studovat Bibli a tohle všechno, a stát se ateistou nebo světsky zaměřeným člověkem, není to otázka studia; v dějinách byli mnozí teologové ateisty. Studium je zapotřebí, ale neplodí nový život v milosti.“ řekl 29. března při generální audienci papež František.