Zatímco v Čechách období vlády Margaret Thatcherové inspirovalo klausovskou transformaci společnosti k tržnímu, neoliberálnímu uspořádání, v Británii podnítilo radikální znovupromyšlení vztahu křesťanství a společnosti. 

Koncept pojmenovaný Thomase Luckmannem v 60. letech jako „neviditelné náboženství“ představuje zásadní pastorální a spirituální výzvu pro křesťanství v postmoderní Evropě. Snaží se ukázat, že vulgární představa sekularizace jako odvržení náboženství není sociologicky vhodným popisem současného světa. Kdo jsou a co poptávají nábožensky chladní či neviditelní? 

Rozhovor s účastníky pražského kontinentálního setkání k Synodu o synodalitě Stefanem Luntem, generálním sekretářem papežské rady Justitia et Pax Europe, a generálním vikářem plzeňské diecéze Petrem Hruškou, který se zúčastnil setkání on-line.

Kdybych měl ke Kristovu vykupitelskému příběhu napsat jen jedno jediné slovo, napsal bych – budoucnost. Na rozdíl od mnoha jiných náboženských systémů i od toho, jak nad životem přemýšlí člověk, je Ježíš vším, co dělá a co vyvrcholilo v událostech Kříže, orientovaný do budoucnosti.

Dnešním večerem společně vstupujeme do nejnebezpečnějších dnů celého roku. My jsme totiž křesťané a dny, které nám právě začínají, jsou dny, kdy budeme muset chtíc nechtíc přijmout, že jsme tady kvůli kenosis, tedy kvůli sebe-vyprazdňujícímu vydávání se v lásce druhým.