Nad svetom hustne oblak strachu. Morom sa plavia chatrné bárky napchané, telo vedľa tela, ľudskými bytosťami. Majú strach. Unikajú z krajín kde sa v mene Boha stínajú hlavy tým, ktorí veria inak.  Vyloďujú sa na pobrežiach Európy. Bojíme sa, že zaplavia náš svet? Kto sa za nich postaví? Kto ich prijme?  V bratislavských uliciach, skôr než k nám vkročila jediná noha,  zdvíhalo proti prichádzajúcim päste tisíce nabúchaných dobre živených ľudí: Za Boha a za národ. Oni sa stali hovorcami nášho národa? 

Toto setkání nám nabízí příležitost, abychom obnovili a prohloubili vztahy mezi našimi společenstvími. Poslušnost vůli Pána Ježíše, který se v předvečer svého utrpení a smrti modlil k Otci za jednotu svých učedníků (srov. Jan 17,21), nám ukládá povinnost usilovat o to, abychom se navzájem stále více poznávali a efektivně spolupracovali.

Slavnost Těla a Krve Páně, lidově Boží Tělo je svátek římskokatolické církve, kterým se zdůrazňuje reálná přítomnost Ježíše Krista v eucharistii. Slavení svátku může být provázeno nápadnou zvyklostí, kdy z kostela vychází průvod, v němž je nesena hostie ve zdobené monstranci, a na předem určených místech se konají krátké pobožnosti. Z ekumenického hlediska se jedná o problematický svátek, protože většina nekatolických církví, ale i pravoslavní hostie nebo kvašený chléb  k adoraci neuchovávají.

Čím to je, že o Letnicích Petr spolu s jedenácti vystoupí před shromážděný lid a promluví tak, že tisíce posluchačů nejen naslouchají, ale nechají se přesvědčit, přijmou Petrovo slovo, jsou pokřtěni a přidají se k apoštolům?

Když se řekne anonymita, která má své vnitřní opodstatnění, vzpomenu si na svého pradědečka, jenž byl jako člen odbojové organizace Obrany národa v r. 1940 ubit gestapem k smrti za svoji činnost, která dost závažným způsobem komplikovala nacistickému Německu výrobu a dopravu zbraní.