Články – David Macek:
Areopag
Ultimativní nároky na KDU-ČSL považuji v českém prostředí za neférové
David Macek / 13. 6. 2008Vážený pane prezidente, se zájmem jsem si přečetl otevřený dopis, který jste adresoval Celostátní konferenci KDU-ČSL. ...
Dovolte nyní několik otevřených slov k působení Hnutí pro život v českých podmínkách. Řečeno sociologickou hantýrkou, od počátku svého veřejného vystupování ve prospěch nenarozených jsem narážel na velmi „pošlapaný terén“.
Poslední srpnovou sobotu letošního roku se na zahradě u Smyčků v Semaníně konal Ekumenický den se společnou modlitbou, kterou jsme z nedostatku fantazie nazvali „Bohoslužba podle žen“. Snad se nám časem podaří vymyslet příhodnější název nebo ani žádné genderové označení nebude třeba. Jde o bohoslužbu s účastí členů různých církví, v jejíž přípravě mají přednostní místo ženy. 
V prvních minutách nastal chaos a šok, pak se rozhostilo hluboké ticho. Václav ležel u dveří kostela, družiníci se rozprchli a Boleslav se psychicky zhroutil. Staroslověnská legenda říká, že „zůstal jako bez duše“, „stál jako zkamenělý“, „nemohl mluvit“, „zachvátil ho strach.“ Jednalo se o posttraumatickou paralýzu – typickou reakci člověka, který neunesl vlastní čin.