Kniha Miroslava Nedorostka má příznačný podtitul: Kněz, politický vězeň, dělník a biskup skryté církve. Život kněze ve druhé polovině 20. století. Je to biografie nejen kněze Stanislava Krátkého, ale i celé české katolické církve, tedy nejen té skryté, v podmínkách totalitního státu. Protože “oficiální” a “tajnou” církev od sebe nelze oddělovat, jde totiž jen o dvě větve téže církve.

Matúš Kocián je katolický kněz a přírodovědec. V rozhovoru pro magazín Christnet vypráví o své životní zkušenosti s propojováním přírody a spirituality. Vysvětluje proč tato témata nejsou v katolické církvi v popředí zájmu, a proč jsou v církvi spíše obavy z poklesu porodnosti než z přelidnění. Také se věnuje pojmu ekologický hřích, nebo srovnání sebeomezování s křesťanskou postní praxí.

S prof. Tomášem Halíkem jsme si povídali u příležitosti jeho 75. narozenin na téma synodální cesty a vizí budoucnosti církve. „Bůh se děje, člověk se neustále stává člověkem,“ odpovídá římskokatolický kněz a filozof na otázku ohledně způsobu, jak interpretovat znamení doby. A vysvětluje též, kde on sám vidí priority pastorace v budoucnosti.  

Vlastně si po návratu do vlasti připadám v církevním prostředí jako cizinec, přiznával Petr Kolář. „Podobně jako když jsem utekl na Západ, možná ještě víc.  Z Česka jsem odcházel s vědomím, že se asi nebudu moci nikdy vrátit, a také, že mne nikdo z ciziny nezval, že mě tam nikdo nečeká a nebude mi foukat na bolístky.“  Petr Kolář se vlastně celý život pohyboval na pomezí různých světů.

Petr Augustin Beneš slouží jako farní vikář v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech. Vystudoval český jazyk, literaturu a pedagogiku. Během studií konvertoval ke křesťanství a přijal křest. Vyučoval na několika školách, poté vstoupil do řádu redemptoristů a byl vysvěcen na kněze. Nedávno vyšly dvě jeho knihy, a to ve spolupráci s Petrem Vaďurou Kázání na hoře, s podtitulem Rozhovory nad Biblí a pak soubor meditací s názvem Vzhůru srdce. Položené otázky jsou inspirovány právě druhou z těchto knih.