V první části eseje jsme se pokusili nastínit jistou strukturu církve, poněkud uměle dělenou na oficiální a podzemní, jejíž dělení vlastně tvořila aktivita církevních tajemníků udělujících a odebírajících státní souhlas. Nyní se přeneseme k problému, který je vytyčený v názvu eseje – jak k setkání po roce 1989 vlastně došlo a proč se nikdy úplně nepodařilo, respektive proč i nyní po třiceti letech toto nesetkání stále můžeme pozorovat.

„Musíme trpělivě vysvětlovat, že pravda a láska je výzva platná pro všechny časy,“ říká biskup Václav Malý, někdejší signatář Charty 77, který se stal jednou z tváří listopadových událostí roku 1989, když moderoval velké demonstrace na pražské Letné.

Pražský arcibiskup zveřejnil na svých webových stránkách v den slavnosti sv. Petra a Pavla dopis kněžím. O obsahu dopisu referovala už v den jeho zveřejnění některá média i zpravodajství Christnetu.

Na portálu Seznam.cz se nedávno objevila zpráva o tom, že Arcibiskupství pražské bude nejspíše prodávat čtyřhvězdičkový hotel Chateau Clara Futura (Světlá budoucnost) v Dolních Břežanech. Projekt byl vlajkovou lodí podnikatelských projektů, které arcibiskupství rozjelo po majetkovém narovnání státu s církvemi. Hotel byl ale podle dostupných informací ztrátový.

Současný mladý katolík žije v pluralitním světě masové vzdělanosti. Pluralita má u nás podobu náboženských menšin a většinové společnosti žijící mimo náboženské tradice; vzdělanost má podobu vysokoškolského studia pro nadpoloviční většinu populace.