Články – Klemens Richter:
Z péče o obrácení hříšníka se v církvi vyvinula praxe pokání s odlišnou přísností. Již prvotní obec znala exkomunikaci, vyloučení hříšníka na určitou dobu. V případě těžkých hříchu mohla doba pokání trvat i roky. Ke znovupřijetí do obce, usmíření (reconciliatio), došlo vzkládáním rukou biskupa. Od 6. století došlo pod vlivem iroskotských misií k tzv. tarifnímu pokání: člověk vyznal hříchy nějakému knězi, který mu uložil odpovídající pokání; po jeho vykonání, později také ihned, dostal člověk rozhřešení. Z toho se vyvinula soukromá zpověď. Jinou formou je společné slavení smíření (bohoslužba slova) s vyznáním a rozhřešením jednotlivců nebo generální absolucí, kdy je rozhřešení uděleno všem společně. Článek měsíce
Malá společenství jako naděje pro unavenou církev
Petra Švecová / 14. 5. 2026
Když se dnes mluví o církvi, často zaznívají velká slova: krize, polarizace, únava nebo nedůvěra. Stačí otevřít sociální sítě pod jakýmkoli článkem o víře či společnosti a člověk snadno získá pocit, že veřejný prostor stále častěji ovládá podezřívání, ideologické zákopy a rychlé soudy. O to důležitěji dnes působí zkušenost malých komunit – míst, kde se lidé znají jménem, kde spolu nejen slaví liturgii, ale také vaří, vedou spory, odpouštějí si a učí se spolu žít.K zamyšlení
Ta naše královská křesťanská disciplína – zveličování a přehánění
Zdeněk A. Eminger / 14. 7. 2026
Less is more – méně je více. Zlaté pravidlo umění, architektury, módy i literatury. Nikdy jsem úplně nechápal, proč lidé tak rádi dramatizují a zveličují něco, co je buď běžné a normální, nebo přímo banální.
Nenalezeny žádné záznamy.