Sexuální zneužívání v římskokatolické církvi je jen špičkou ledovce systému spirituálního zneužívání. Skandál sexuálního zneužívání v římskokatolické církvi naplno zasáhl i českou a moravskou církev. Oběti se nebojí o svých zkušenostech vypovídat a dostává se jim pozornosti. Nejvyšší představitelé české a moravské církve jsou nuceni se k problematice postavit, rozvíjí se diskuse o tom, zda jsou pronášené omluvy a navrhovaná opatření dostatečná. 

Na teroristické útoky v Paříži reagovali protestními shromážděními i muslimové žijící v Česku, kteří se sešli v Praze a Plzni. V prohlášeních útoky odsoudili a vyjádřili soustrast pozůstalým rodinám.

V nadcházejících předčasných sněmovních volbách se pravděpodobně dočkáme vítězství levicových stran a výrazného oslabení stávajících stran pravicových. Co to znamená pro křesťany, zejména pro křesťany angažované v politice, a co pro celou společnost?

V posledních týdnech se své služby v křesťanských církvích ujali dva inspirativní bratři. Podstatně větší pozornosti se z nich dostalo novému římskému biskupovi, papeži Františkovi. Poněkud v pozadí zůstala nová hlava anglikánského společenství, arcibiskup z Canterbury Justin Welby.

Jako křesťané různých církví, katolíci i protestanti, kterým leží na srdci osud našich církví a jejich dobré jméno, vyslovujeme na rozdíl od stanoviska České biskupské konference a Ekumenické rady církví zásadní nesouhlas s navrhovanou podobou zákona o nápravě některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody a o narovnání vztahu mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, tzv. církevních restitucích. Domníváme se, že k této závažné záležitosti, zásadní pro dobré jméno církví a Kristova učení, nemají mluvit jen nejvyšší představitelé církví, ale všichni ti, kdo se k církvím a ke křesťanství hlásí.