Dříve než věci samé se můj příspěvek dotkne nešťastného způsobu, jakým do veřejné debaty zasahují některé hlasy z křesťanské části naší společnosti. Dochází totiž ke zbytečnému směšování různých úrovní, na nichž lze o problematice manželství a přístupu k sexuálním menšinám uvažovat. Debata se pak vede ve stylu babylónského zmatení jazyků a hádání hluchých, kteří si neumí naslouchat.

8. ledna oslavila 101. narozeniny Církev československá husitská, která je mým duchovním přístavem. Přístav je místem, odkud vyplouvají vystrojené lodě s odpočatou a připravenou posádkou a kam se pak lodě zas vracejí s potrhanými plachtami a s námořníky ošlehanými od mořských bouří.