Biskupské synody katolické církve vzrušovaly běžné světové publikum asi tak jako některý z rituálních sjezdů některé z komunistických stran za železnou oponou. Tedy vůbec. Za pontifikátu papeže Františka je tomu trochu jinak. Setkání biskupů, kterému se říká biskupský synod, vzbudilo značnou pozornost.

Bylo to tak před patnácti lety, kdy mi zazvonil doma telefon a představil se mi jeden kněz, kterého jsem kdysi znal: "Předně ti chci popřát všechno nejlepší do nového roku." Poděkoval jsem. Pak pokračoval zvýšeným hlasem: A kromě toho jsem ti chtěl říct, aby sis svoji špinavou hubu přestal otírat o církev svatou a..."  Byl to kněz z jednoho nesmírně zbožného poutního míst.

Na serveru christnet.eu proběhla sofistikovaná debata o tom, co s mladými věřícími, kteří nedodržují předmanželskou „čistotu“ a sexuálně spolu žijí ještě předtím, než se vezmou. Pokud jsou východiska špatná, je sice dál v úvahách možné postupovat logicky, ale to neznamená, že se dospěje k něčemu rozumnému a pravdivému.