Opat Pojezdný: Plně respektuji rozhodnutí Univerzity Karlovy

Domácí zpravodajství / vlu / Vlastní zpráva / 19. května 2013 18:28

Praha - Opat Strahovského kláštera Michael Josef Pojezdný dnes magazínu Christnet.cz potvrdil, že při páteční návštěvě Hradu s prezidentem Milošem Zemanem hovořili o jmenování Martina C. Putny profesorem. Pojezdný uvedl, že na přímo položenou otázku zda se mu jmenování líbí odpověděl záporně. Zároveň ale doplnil, že se jedná o jeho osobní názor. Důvody, které ho k tomuto postoji vedly prezidentovi ale neuvedl a plně respektuje rozhodnutí Univerzity Karlovy.

"Skutečně mi byla panem prezidentem položena otázka jak se dívám na jmenování doc. Putny profesorem. Je to čistě můj osobní názor, na který si myslím mám právo, říci “nelíbí se mi to“. Nebyl jsem dotázán na důvody. Myslím, že bych je nechtěl zveřejňovat, když jsem je neuvedl ani panu prezidentovi. Jen pro úplnost – plně respektuji rozhodnutí UK," odpověděl našemu magazínu nejvyšší český představitel premonstrátského řádu.

Spor o profesuru katolického intelektuála nechtěl příliš komentovat český katolický primas Dominik Duka. "Není možné, aby ze statutárů, kteří podepisují určitá rozhodnutí, byli vlastně jenom, když to řeknu po polsky, "dziadki podpisowymi", tak to není možné," řekl v Duka ČTK a ČT. Vysokoškolské tituly mají podle něj své posouzení. "Od toho jsou akademické instituce a státní instituce a nemůžeme se jim plést do každého sporu, to by tady nemusel být ani prezident, ani ministr," dodal.

Putna řekl, že už se mu ozvali podporovatelé ze zahraničí. "Aniž já bych něco inicioval, už mi napsali první kolegové, americký profesor James Pontuso, a chystá se nějaká větší akce na moji podporu ze strany zahraničních bohemistů. Vzniká to v Londýně a půjde to zřejmě přes Londýn, Německo a Spojené státy," doplnil Putna na festivalu Svět knihy.

Putna (1968) je literární historik a kritik, zabývá se zejména katolickou literaturou. Ocenění došla řada jeho knih, loni například obdržel Cenu Toma Stopparda za knihu Václav Havel - Duchovní portrét v rámu české kultury 20. století.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře