Církvi vadí návrh památkového zákona, chce jistější podporu státu

Domácí zpravodajství / juml / ČTK / 16. ledna 2015 14:51

Praha - Katolické církvi se nelíbí připravovaný nový památkový zákon. Vadí jí například to, že stát ani v novém zákoně nezaručuje kompenzaci zvýšených nákladů zejména za nemovitosti, které prohlásí za kulturní památku a přenáší veškerou odpovědnost na vlastníka. Návrh stejně jako současná legislativa pouze umožňuje vlastníkům památky požádat o poskytnutí dotace - na tu však není nárok. Připomínky České biskupské konference (ČBK) již projednalo ministerstvo kultury, které zákon připravuje. Podle úřadu církev nepochopila navrhovaný systém dotací.

ČBK se odvolává na rozhodnutí soudů

Zástupci ČBK se odvolávají příslušné nálezy Ústavního soudu i Nejvyššího správního soudu, podle nichž má být prohlášení věci za kulturní památku prováděno pouze za náhradu; ta by měla záviset na výši nákladů, jimiž údržba kulturní památky překračuje obvyklé náklady údržby nemovitosti. "Dle našeho názoru musí zákon tento nárok vlastníka na náhradu výslovně upravit. Na její poskytnutí existuje právní nárok," uvádí ČBK. Dosavadní podoba návrhu zákona není podle biskupů ústavně konformní, neboť nezakotvuje nárok na náhradu, ale pouze přiznává právo požádat o dotaci.

MK: Podpora je pojatá jako ucelený systém

"Dle našeho soudu se jedná o nepochopení ze strany ČBK, jak je konstruován systém náhrad za omezení vlastnického práva v navrhovaném právním předpisu," sdělil ČTK památkový odbor MK. Poskytování náhrad je podle MK pojato jako ucelený systém péče o památkový fond, kam patří i "daňová zvýhodnění, odborná pomoc, podpora PR aktivit". Nejde tedy jen o úhradu vícenákladů vzniklých rozdílem mezi péčí o běžný dům a o památku, tedy třeba rozdílem ceny plastových oken a dřevěných špaletových oken.

MK jako důležité vnímá, že návrh zákona počítá s dotacemi i pro majitele objektů, které nejsou památkami, ale nacházejí se v památkových rezervacích nebo zónách, jak plyne z Úmluvy o ochraně architektonického dědictví a jak požaduje veřejný ochránce práv. Žádoucí je podle MK podporovat i obnovu památek, které byly dlouhodobě zanedbávány, což se často týká památek sakrálních - v tom případě ale nejde o úhradu vícenákladů, uvádí úřad a dodává, že konstrukce navrhovaná ČBK by tento postup znemožnila.

Kraje snižují příspěvky církvi na památky - kvůli restitucím

Katolická církev je největším nestátním vlastníkem kulturních památek. Zatímco MK přispívá v posledních letech vlastníkům památek z řad církve přibližně stejně jako dříve, kraje podle generálního sekretáře ČBK Tomáše Holuba mnohde své dotace snížily s odkazem na restituce. Peníze, které církve v rámci majetkového vyrovnání dostávají, ale především investují, protože součástí příslušného zákona je i to, že stát během 30 let přestane církve zcela financovat. V restitucích stát církvi vrací památky, o které se v některých případech desítky let nestaral.

Církve jsou prý dotovány nad rámec

MK dnes podle svých slov při dotacích nezkoumá, zda se jedná o vícenáklad. "Cílem dotace je participace na obnově památky, která zajistí její zachování a využití v dlouhodobém horizontu," říká MK. Dnes jsou církve podle MK "dotovány zjevně nad rámec nezbytných vícenákladů na obnovu kulturní památky" - z celkového objemu peněz v památkových programech MK se dotace církvím blíží 50 procentům. Z Programu záchrany architektonického dědictví v roce 2013 církevním vlastníkům šlo 58 milionů z celkových 103. V Havarijním programu dostali 22 z celkových 50 milionů - tuto sumu si ale museli rozdělit žadatelé na opravy stovky památek.

"Stávající systém poskytování dotací, který hodlá navrhovaná úprava zachovat, prošel testem ústavní konformity a byl shledán v souladu s ústavním pořádkem ČR," uvádí ministerstvo. Požadavky ČBK ale MK plánuje konzultovat s ministerstvem financí.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře