Palladium či Vyšebrodský cyklus se mají stát národními památkami

Domácí zpravodajství / juml / ČTK / 28. května 2015 15:00

Praha - Devět historických předmětů, uměleckých děl či církevních památek navrhne ministerstvo kultury vládě prohlásit za národní kulturní památky (NKP). Jsou mezi nimi i předměty, o něž žádala církev v rámci majetkového vyrovnání se státem. Vyšebrodský cyklus se církvi vrátil, o Madonu z Veveří je církev připravena se soudit. Nejvyšší památkové ochrany by měly podle návrhu požívat i staroboleslavské palladium, Žlutický kancionál, astronomické hodiny, dva renesanční sextanty, oltářní gotické malby z Roudník a šlikovská šperkovnice.

Návrh na prohlášení památek je do pátku v připomínkovém řízení, po schválení vládou se s jeho účinností počítá od 1. ledna 2016.

Gotická Madona z Veveří je dnes ve sbírkách Národní galerie v Praze, která ji v rámci restitucí odmítla vydat farnosti Veverská Bítýška na Brněnsku. Stát argumentuje tím, že na něj vlastnické právo přešlo již před 25. únorem 1948, což je datum rozhodné pro zákon o majetkovém vyrovnání. Středověké sakrální plastice z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře chce ministerstvo přiznat nejvyšší ochranu, ale i s ní spojená omezení při zacházení s památkou, a to právě v době, kdy se o ni církev začne soudit.

Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, kterých je také mnohem více. Podobně jako u kulturních památek i u NKP je zákonem ošetřen jejich trvalý i dočasný vývoz do zahraničí a také prodej. Kulturní památky prohlašuje ministerstvo kultury, národní kulturní památky prohlašuje vláda.

V současné době tvoří soubor NKP 297 položek. Nejpočetnější skupinu tvoří dřívější šlechtická sídla a církevní stavby, postupně se prohlašují i objekty lidové architektury a technické památky. Návrh doplní soubor o další movité NKP, jichž je podstatně méně.

Žlutický kancionál je iluminovaný rukopis vytvořený mezi roky 1558 až 1565 ze sbírek Památníku národního písemnictví. Astronomické hodiny Engelberta Seigeho jsou z druhé poloviny 18. století a jsou součástí sbírek Národního technického muzea stejně jako renesanční sextanty z doby kolem roku 1600.

Oltářní křídla z Roudník tvoří dvě deskové malby z 80. let 15. století, které má ve svých sbírkách Husitské muzeum v Táboře. Šlikovská šperkovnice z let 1680 až 1690 je součástí mobiliáře na zámku Náchod a palladium, legendární měděný reliéf z doby přibližně první poloviny 15. století, je trvale umístěno v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře