Praha – Dnes je Velký pátek, křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se dnes nejen v tento čas konají obřady. Velký pátek se v České republice loni zařadil mezi státní svátky.
Dnešní den by měl být dnem pozastavení a rozjímání podobně, jako to člověk koná v den úmrtí svých nejdražších. Měl by být vytržením z běžného chodu světa, práce i obyčejů. I lidové přívlastky Bolestný či Tichý pátek vyjadřují smutek, pokání a půst věřících pro památku Krista.
Původně byl tento den přísně aliturgický, nekonaly se vůbec žádné bohoslužby. Byl to den postu a smutku. Někde byly tento den i uzavřeny kostely.
Velký pátek je prvním dnem Velikonočního třídenní (triduum), to je umučení, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista. Následuje Bílá sobota, kdy v podvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení a nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Třídenní v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, neboť obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.
Jako den pracovního klidu nebo státní svátek se Velký pátek slaví asi ve 40 zemích světa, například v Británii, Německu, Rakousku, Slovensku, Skandinávii, ale i v Austrálii, Brazílii, Kanadě nebo na Kubě. Velký pátek jako součást Velikonoc byl státním svátkem i v někdejším Československu, za komunistického režimu v roce 1951 byl ale zrušen. Státním svátkem je opět od loňska, lidé tak mají čtyři dny volna v řadě.



