Pravoslavní slaví Velikonoce společně se západními křesťany

Protože pravoslavná církev nepřijala gregoriánskou reformu kalendáře a používá stále juliánský kalendář, většinou slaví Velikonoce v jiném termínu než katolická a další západní církve. Pravoslavné Velikonoce se slaví většinou o týden později. V letošním roce se výpočet Velikonoc shodl podle obou kalendářů a tak celý svět je slaví společně. Hned po zavedení gregoriánského kalendáře nastala první shoda již v roce 1583. Jak se v průběhu staletí zvětšuje rozdíl mezi oběma kalendáři, nastává shoda čím dál tím méně. Naposledy se tak stane v roce 2698, kdy bude společná Velikonoční neděle 24. dubna dle gregoriánského kalendáře. To bude rozdíl mezi oběma kalendáři již 18 dnů.

Datum pravoslavných Velikonoc se zpravidla liší od západního kalendáře i proto, že pravoslaví dodržuje výnos prvního všeobecného křesťanského koncilu z roku 325, že Velikonoce nesmí být slaveny před jarní rovnodenností společně s židovským svátkem Pesach. Podle západního kalendáře ale Velikonoce na stejné datum s Pesachem nebo i před něj mohou připadnout. 

Velikonoce slavily miliony ortodoxních Rusů, vojáci dostali kulič

Ilustrační foto: katedrála sv. Izáka v Petrohradě
Autor: Wikipedia.org / Creative commons

Více než 4,3 milionu věřících se v noci na dnešek v pravoslavných chrámech po celém Rusku zúčastnily velikonočních obřadů. Nad bezpečností svátků dohlíželo na 90.000 strážců pořádku, včetně 7000 kozáků, uvedla dnes agentura Interfax s odvoláním na ministerstvo vnitra. Jen v Moskvě zavítalo do kostelů na milion věřících.

Bohoslužbami oslavili v noci na neděli pravoslavné Velikonoce farníci pravoslavného chrámu sv. Jana Šanghajského a Sanfranciského v Jezdovicích u Třeště. Oslavy začaly už ve čtvrtek první svatou liturgii. Na Velký pátek večer si věřící připomněli Spasitelovo ukřižování bohoslužbou. Letos byly velikonoční oslavy v Jezdovicích ozvláštněny nebývalým množstvím křtů. ČTK to řekl duchovní jezdovické farnosti Vladimír Jeremiáš Cvak.

Křest absolvovalo v noci ze soboty na neděli šest dospělých a tři děti. "Na poměry naší malé farnosti jde o významný počet křestních obřadů," připustil Cvak.

Samotná připomínka Kristova vzkříšení se odehrála o půlnoci. Věřící za zpěvu velikonočních hymnů obešli se svícemi a ikonami chrám. Na půlnoční a jitřní bohoslužbu navázala slavnostní svatá liturgie s eucharistií. "Bývá zvykem, že na této liturgii přichází co nejvíce farníků ke svatému přijímání," uvedl Cvak.

Pravoslavným Velikonocům předchází dlouhé období přísného půstu. Podle církevních pravidel se věřící zdržují od všech jídel živočišného původu, výjimku mají pouze děti a nemocní. Zároveň se toto období vyznačuje maximálním duchovním soustředěním a modlitbou, aby bylo skutečnou přípravou na největší svátek v roce.

Jezdovická farnost patří k Řecké pravoslavné starostylní církvi. Jde o zhruba deset procent pravoslavných Řeků, kteří nepřijali kalendářní reformu a účast řeckého pravoslaví v ekumenickém hnutí. Misie pro Českou republiku má dnes chrámy v Jezdovicích, Velkém Meziříčí a v Praze.