Před 30 lety papež jmenoval nové biskupy na neobsazené stolce

Domácí zpravodajství / juml / ČTK / 12. února 2020 13:02

Praha - Změny ve společnosti, které následovaly po listopadu 1989, umožnily také normalizovat situaci katolické církve v tehdejším Československu. Před 30 lety, 14. února 1990, jmenoval papež Jan Pavel II. pět nových sídelních biskupů ve všech dosud neobsazených diecézích. Poprvé od druhé světové války tak své biskupy mělo všech 13 československých diecézí. Některé z nich přitom patřily mezi nejdéle neobsazené z diecézí katolické církve ve světě.

Biskupem v Brně se stal Vojtěch Cirkle, českobudějovickým biskupem byl jmenován Miloslav Vlk, biskupem v Banské Bystrici se stal Rudolf Baláž, košickým Alojz Tkáč a rožňavským Eduard Kojnok. Papež v únoru 1990 vyjádřil uspokojení nad tím, že biskupové mohli být jmenováni brzy po jeho jednání s místopředsedou československé vlády Josefem Hromádkou, který nabídl normalizaci situace a následné obnovení diplomatických vztahů bez jakýchkoli podmínek.

Noví biskupové byli také jmenováni jen nedlouho před historickou návštěvou papeže v Československu. To se tehdy stalo první zemí východní Evropy (po rodném Polsku), kterou Jan Pavel II. navštívil. Svatý otec přijel 21. dubna 1990 na pozvání prezidenta Václava Havla a kardinála Františka Tomáška. Mimo jiné na pražské Letné sloužil mši, během níž pronesl kázání v češtině. Druhý den svého pobytu pak papež strávil na moravském Velehradě a na Slovensku.

Duchovní v Československu byli perzekvováni za okupace i po komunistickém převratu v roce 1948. Činnost mužských řeholních řádů byla zakázána, řeholní sestry byly vystěhovány. Církve přišly o majetek a církevní správa se dostala pod přímý vliv státu. Řada duchovních byla například vězněna. Činnost kněží si vyžadovala státní souhlas, kterému podléhalo i jmenování biskupů. Represe tak měly za následek i to, že diecéze byly vesměs biskupy neobsazené.

Od potlačení pražského jara v roce 1968 provázela vztahy mezi Prahou a Vatikánem intenzivní jednání. V roce 1973 se Vatikánu například podařilo prosadit jmenování tří biskupů do olomoucké a nitranské diecéze. V pozdějších letech navštívil Vatikán představitel československého státu, podařilo se vyjednat jmenování kardinála Františka Tomáška do čela pražské diecéze (od roku 1977) nebo prosadit územní reorganizaci církve na Slovensku.

Po nástupu Jana Pavla II. v říjnu 1978 kritizoval československý tisk jeho vměšování do záležitostí východoevropských zemí, na čemž měly nemalý podíl papežovy sympatie vůči Chartě 77. V roce 1982 se vztahy mezi Prahou a Vatikánem ještě vyostřily. Jablkem sváru se stalo sdružení prokomunisticky orientovaných duchovních Pacem in terris, které vzniklo poté, co Svatý stolec vydal dekret zakazující kněžím členství v jakýchkoli politických organizacích.

Dialog se podařilo opět navázat v roce 1983, a to díky návštěvě ministra zahraničních věcí Bohuslava Chňoupka ve Vatikánu. Jednání však pokračovala pomalu a napětí mezi církví a státem bylo citelné. Přes 100.000 lidí přišlo například v červenci 1985 na pouť na Velehrad, o dva roky později pak kardinál Tomášek zahájil program Desetiletí duchovní obnovy. V březnu 1988 byla v Bratislavě tvrdě rozehnána "svíčková demonstrace" za náboženskou svobodu.

V témže roce byli ale díky úsilí Franceska Colasuonna, papežského nuncia se zvláštním posláním, jmenováni dva noví biskupové, které pak v červenci 1989 následovali čtyři další. Těsně před 17. listopadem 1989 byla v Římě svatořečena Anežka Přemyslovna, a to před zraky českých poutníků i státní delegace. Československo a Vatikán obnovily diplomatické styky 19. dubna 1990. V následujících letech pak vznikly dvě nové diecéze - plzeňská (1993) a ostravsko-opavská (1996).

Katolická církev v Česku se nyní dělí na dvě provincie - českou a moravskou. Českou tvoří arcidiecéze pražská se sídelním biskupem kardinálem Dominikem Dukou, diecéze českobudějovická (Vlastimil Kročil), královéhradecká (Jan Vokál), litoměřická (Jan Baxant) a plzeňská (Tomáš Holub). Moravská provincie pak zahrnuje arcidiecézi olomouckou (Jan Graubner), diecézi brněnskou (Vojtěch Cikrle) a diecézi ostravsko-opavskou (František Lobkowicz).

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře