Církev podala dovolání ve sporu o Květnou zahradu v Kroměříži

Olomoucké arcibiskupství podalo dovolání k Nejvyššímu soudu v případě sporu o Květnou zahradu v Kroměříži. ČTK to řekl mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka. Okresní soud v Kroměříži loni v březnu rozhodl, že památku, která figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO, nemusí stát vydat církvi. Po odvolání arcibiskupství jeho verdikt v listopadu potvrdila i zlínská pobočka brněnského krajského soudu.

"Můžu potvrdit, že dovolání jsme podali. Chceme dotáhnout do konce to, co jsme žalobou začali. To znamená snahu naplnit úkol dobrého hospodáře, který chce využít všech prostředků, aby se prokázalo, zda majetek je, nebo není arcibiskupství," řekl ČTK Gračka.

Církev však podle něj rozumí i snaze protistrany, tedy Národního památkového ústavu (NPÚ). "Nechce lehkomyslně vydávat majetek, chce mít prověřeno, zda skutečně je nárok oprávněný. Ve chvíli, kdy proti sobě stojí dva takto legitimní názory, tak je zdaleka nejlepší, ať to posoudí soud," doplnil Gračka.

Soudy se případem zabývaly na základě žaloby olomouckého arcibiskupství, které tvrdilo, že zahrada tvoří funkční celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou. Církev je získala v rámci majetkového vyrovnání v roce 2015. Podle rozsudku však může Květná zahrada fungovat samostatně.

Ředitel Územní památkové správy NPÚ v Kroměříži Petr Šubík už dříve ČTK řekl, že zákon o církevních restitucích možnost vydání novostaveb v Květné zahradě nepřipouští."Soudy jenom potvrdily to, co legislativa umožňuje a neumožňuje. Ztotožnily se s názorem našich právníků. V podstatě se jenom dodržuje zákon," uvedl Šubík.

Kroměřížský zámek a obě zmíněné zahrady byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO společně. Arcibiskupství tvrdilo, že jde o jeden z důkazů jejich funkční souvislosti. Prostřednictvím svých právních zástupců také uvedlo, že zahrady a zámek vždy měly stejného vlastníka, nejdříve církev, poté stát.

Historický areál zahrady je provázán s novostavbami, které vznikly v době, kdy ji církev nevlastnila. Podle NPÚ je nelze vyčlenit a podle zákona o restitucích je tedy nelze vydat. V zahradě mimo jiné v roce 2014 skončily práce za 230 milionů korun spolufinancované evropskými penězi. Díky nim se její část vrátila do své podoby ze 17. století, kdy ji založil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu.