Liberecká židovská obec patří k nejmenším v zemi. Mají i moderní synagogu

Kraje: Liberecký / kir / ČTK / 10. listopadu 2020 21:09

Liberec - Liberecká židovská obec patří k nejmenším v zemi, má kolem 60 členů. Lidí židovského původu žije ve městě sice výrazně více, z nejrůznějších důvodů se ale k židovství nehlásí. Podle předsedy liberecké židovské obce Michala Hrona je i po 80 letech stále patrný důsledek holokaustu. "To předávání z generace na generaci se za holokaustu ztratilo. Z té další generace nikdo nedostal, alespoň v Liberci, židovství v rodině, ale musel si k němu najít cestu sám," uvedl.

Před druhou světovou válkou v Liberci žilo kolem 1400 lidí židovského původu, po válce se vrátilo jen 37 starousedlíků, kteří přežili koncentrační tábory. Nyní jich žije v Liberci ještě kolem 20 a pomoc jim patří mezi hlavní oblastí, kterým se židovská obec v Liberci věnuje. "Máme oprávnění k sociálnímu poradenství. Naše sociální služby nejsou zaměřené jen na členy naší obce, nicméně klienty jsou především přeživší holokaustu," uvedl Hron. Zpravidla jde podle něj o úklidové práce, pečovatelskou činnost či zajištění dopravy.

Podle něj se věnují i vzdělávání, oblíbené jsou hlavně přednášky Karla Hrdličky. "Chodí na ně nejen členové naší obce," uvedl Hron. S ohledem na koronavirovou pandemii jsou nyní přednášky on-line, nejbližší bude 25. listopadu věnovaná antisemitismu. V Liberci se Hron osobně s fyzickým projevem antisemitismu nesetkal. "Spíše s předsudky, když se bavíme třeba o penězích," uvedl. Pokud nejsou narážky nijak časté, tak to přehlíží. "Když se hodně opakují, tak se ozvu," dodal.

V Liberci mají jedinou moderní synagogu postavenou na místě vypáleného chrámu o Křišťálové noci

Liberecká židovská obec se může pyšnit jedinou novostavbou synagogy postavenou na území republiky od druhé světové války. Otevřena byla v Liberci před 20 lety. Stojí na místě jedné z největších synagog střední Evropy, která byla vypálena po Křišťálové noci nacisty a jejich příznivci. V novostavbě se koná bohoslužba minimálně jednou týdně a slaví se v ní i židovské svátky. Podle Hrona ale na bohoslužby moc lidí nechodí, obvykle do deseti. "Svátky jsou navštěvované mnohem více. Je to ale i tím, že jsme otevřená obec a chodí i známí našich členů," dodal Hron. Nyní je ale podle něj synagoga v důsledku protikoronavirových opatření uzavřená a i bohoslužby se mohou konat jen on-line. Od dubna má liberecká židovská obec nového rabína, Davida Maxu.

Hron míní, že židovská obec je v Liberci respektovanou komunitou ve veřejném sektoru. Podporu má ze strany města i kraje. "Toho si vážím, nepovažuji to za samozřejmost," uvedl Hron, který je radním města. Židovská obec má zásluhu i na tom, že po Liberci jsou rozmístěné takzvané stolpersteiny neboli kameny zmizelých, které připomínají tragické osudy zejména Židů z druhé světové války. V Liberci jsou některé už pět let, po městě jich je kolem 40.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře