Židovská obec v Praze má staronového předsedu

Domácí zpravodajství / kir / ČTK / 19. prosince 2020 0:15

Praha - Předsedou Židovské obce v Praze bude i další čtyři roky František Bányai. ČTK o tom dnes informoval sekretariát obce. Bányai se stal předsedou loni na jaře poté, co zemřel jeho předchůdce Jan Munk. Sám Bányai (73) byl předtím předsedou pražské židovské obce již v letech 2005 až 2012.

Židovská obec v Praze sdružuje lidi židovského vyznání, národnosti nebo původu, kterří mají trvalý pobyt v oblasti její územní působnosti nebo mají k Praze jiný vztah a nejsou příslušníky jiných církví nebo nežidovských náboženských společností. Účelem a posláním obce je zajišťovat zejména náboženský a kulturní život svých členů a přispívat k zajištění jejich sociálních a zdravotních potřeb.

Pražská židovská obec má dlouhou a bohatou historii, která sahá do 10. století. S pražskou židovskou obcí jsou spjata jména mnoha významných osobností - rabínů, náboženských myslitelů, filozofů, historiků, spisovatelů, umělců, třeba legendárního filozofa, kabalisty a reformátora Jehudy ben Becalel zvaného rabi Löw či Maharal, mecenáše a stavitele ghetta Mordechaje Maisla nebo spisovatele Franze Kafky.

Stejně jako židovské komunity v jiných zemích Evropy, byla i komunita v Čechách vždy ve větší či menší míře vystavena náboženskému, hospodářskému i fyzickému nepřátelství. Až do holokaustu nebylo vraždění Židů tak rozsáhlé jako v německých zemích, ve Španělsku, na Ukrajině či v Rusku. I v českém prostoru ale byly pogromy, největší byl v Praze roku 1389, kdy bylo vypáleno ghetto a zavražděno na 3000 jeho obyvatel.

Na počátku druhé světové války žilo na území České republiky 118.000 Židů. Během války jich asi 80.000 zahynulo v nacistických vyhlazovacích táborech - jejich jména jsou vepsána do zdí Pinkasovy synagogy v Praze. Na počátku deportací do koncentračních táborů v listopadu 1941 bylo v Praze 39.395 Židů, z nichž přežilo jen 7540, uvádí web obce.

V poválečných letech se mnoho přeživších vystěhovalo do Izraele a do jiných zemí, další vlna emigrace přišla po sovětské invazi v letech 1968 a 1969. V Česku zůstalo nakonec asi 12.000 židů, největší komunitu představovalo hlavní město.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře