Praha, Jeruzalém – 8. dubna si Romové na celém světě připomínají svůj den. Přesně před padesáti lety – 8. dubna 1971 – se v Londýně na kongresu sešli delegáti z různých zemí, aby přijali společnou podobu romské vlajky, dohodli se na znění mezinárodní romské hymny Gejľem, gejľem a ujednotili se na preferenci označení Rom před dřívějším hanlivým „Cikán“.
V tento den se po světě konají oslavy romské kultury a také se tematizují problémy, kterým romská menšina čelí. V Česku letos slavíme jubilejní 20. Mezinárodní den Romů, přípomína server e-cirkev.cz.
Při této příležitosti připravila Komise pro práci s Romy při Ekumenické radě církví v ČR slavnostní romskou bohoslužbu dostupnou on-line. Vzhledem k platným protiepidemickým opatřením se letos nemohla konat v klasické podobě, proto ji pořadatelé přesunuli do virtuálního prostoru.
Podíleli se na ní kazatelé z různých církví: Zdeněk Břeň, Žaneta Černochová (oba z Církve československé husitské), Ondrej Kováč, Mikuláš Vymětal, Pavel Pokorný (všichni z Českobratrské církve evangelické), rabín David Maxa (z progresivní židovské komunity Ec Chajim) a Zdeno Žiga (z Církve bratrské) i romští aktivisté a pracovníci Jozef Miker, Daniela Cincibusová a Růžena Ďorďová.
Dnes je i den holocaustu a hrdinství, hebrejsky „Jom ha-šoa“
Mnoho Romů za druhé světové války zahynulo v koncentračních táborem nebo bylo násilně internováno, např. v Letech u Písku. Shodnou okolností se dnes také připomíná Den holocaustu a hrdinství, hebrejsky „Jom ha-šoa ve ha-gvura“. Pro tento pietní den byl stanoven termín, kdy bylo zahájeno povstání ve varšavském ghettu v roce 1943 (14. Nisan/19. dubna 1943), ale protože toto datum (předvečer svátku pesach) se pro den vzpomínky z praktických důvodů ani svou atmosférou nehodí, byl vybrán termín šest dní po skončení svátku, tedy v období počítání omeru, tradičně spojovaném s připomínkou neštěstí, která potkala židovský národ.
Původně izraelská tradice se dnes připomíná nejen v Izraeli, ale i mnohde jinde. Řídí se židovským kalendářem a letos připadla na 8. duben. Proto se tato dvě zcela nezávislá výročí náhodou sešla v jeden den.
V České republice se stal významným dnem pro židovskou komunitu hlavně po roce 1989, kdy se v Čechách začal tento den připomínat nejprve uvnitř židovské komunity prostřednictvím pietních akcí v pražské Pinkasově synagoze a v Terezíně. Tyto uzavřené pietní akce probíhají i v současnosti.
V roce 2006 z iniciativy České unie židovské mládeže se tento den začal připomínat i ve veřejném prostoru. Každý se tak může připojit se ke čtení jmen lidí, kteří se stali obětmi rasového pronásledování v období druhé světové války. K akci, které se původně konala pouze v Praze, se postupně začala připojovat další města. Po roce 2010 se začala vedle jmen zavražděných kvůli židovskému původu číst i i jména romských obětí rasového pronásledování.



