Senát Evangelické teologické fakulty UK nesouhlasí s konáním olympijských her v Pekingu

Domácí zpravodajství / / Vlastní zpráva /lkt /kir / 7. února 2022 0:28

Praha - Akademický senát Evangelické teologické fakulty UK (AS ETF UK) v usnesení ze dne 31.1. vyjádřil otevřený nesouhlas s konáním Zimních olympijských her v Pekingu (4.2.-20.2.). Fakulta se tak rozhodla podpořit výzvu Senátu Parlamentu ČR, aby političtí představitelé země odmítli pozvání k účasti na olympijských hrách v Číně.

"Mezinárodní olympijský výbor (MOV) bohužel tuto sportovní událost opět svěřil zemi nechvalně známé porušováním lidských a občanských práv, agresivní politikou vůči sousedům, útlakem etnických a náboženských menšin a nerespektováním mezinárodních dohod," stojí v Usnesení.

Podle zprávy lidskoprávní organizace Amnesty International pronásledování disidentů, křesťanů a obhájců lidských práv v Číně pokračuje. AS ETF UK upozornil také na to, že konání OH v oblasti bez přirozeného sněhu může představovat lokální ekologickou hrozbu. Tyto skutečnosti jsou podle Usnesení v příkrém rozporu se základními principy olympismu, který zdůrazňuje „respektování základních universálních etických principů“ a usiluje o zapojení sportu „do služby harmonického rozvoje lidstva s cílem vytvořit mírovou společnost, která dbá o zachování lidské důstojnosti“ (Olympijská charta, Základní principy olympismu, čl. 1 a 2). AS ETF také rozhodl po dobu konání olympijských her v Pekingu na znamení podpory pronásledovaným menšinám nechat vyvěsit na budově ETF vlajky Tibetu a Východního Turkestánu (Ujgursko).

ZOH vzbuzují od počátku řadu emocí i kontroverzí. Diplomatický bojkot pekingské olympiády vyhlásily USA, Kanada, Austrálie, Británie, Indie nebo většina zemí EU. Připojila se také vláda premiéra Petra Fialy. Nikdo z českých představitelů na hry do Číny nepojede. Premiér na svém twitterovém účtu popřál českým sportovcům hodně úspěchů. Naopak slavnostního zahájení se účastnil ruský prezident Vladimír Putin, který se sešel s čínskými představiteli i k oficiálnímu jednání.

Omezený výběr a složité rozhodování demokratických zemí

Podle youtubera Kovyho měl ale MOV v roce 2015 při svém rozhodování na výběr jen ze dvou měst. Tehdy kromě Pekingu kandidovalo pouze kazašské město Almaty, v zemi, která je také problematická z hlediska dodržování lidských práv. Řada západních kandidátských měst nakonec odstoupila kvůli vysokým finančním nákladům nebo odporu místních obyvatel. Kovy připomněl, že využití olympijských her k propagaci režimu v zemi není nic nového. Nechvalně proslulé byly například hry v Berlíně tři roky před vypuknutím druhé světové války. V dobách studené války si pak proti sobě stojící bloky navzájem blokovaly olympiády v Moskvě a americkém Los Angeles. Po zimní olympiádě v Soči pak došlo k obsazení Krymu ruskými vojsky.

Pesimistický pohled na olympiády by pak podle historika Petra Nováka na nějakou dobu mohl skončit. Příští hry se budou konat ve Francii, Itálii a USA. O zimní olympiádu v roce 2030 se ucházejí jen západní státy a letní hry v roce 2032 budou v Austrálii. Vetší zájem západních zemí mohly přinést i volnější podmínky MOV pro pořádající města, které budou moci spolupracovat i s okolními městy či dokonce využít sportoviště sousedních států. „Zájem demokratických zemí bude ale vždy křehčí a není jistota, zda vydrží – právě proto, že na rozdíl od států, jako je Čína, musí tyto země brát ohled na veřejné mínění. A pokud jsou občané proti konání her, nemohou je ignorovat,“ dodal Novák pro Hospodářské noviny.

Související odkazy: Kriticky ke konání olympiády v Pekingu se nedávno vyjádřil i biskup Václav Malý

 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře