Deset let po revoluci. Plné kostely! Vrácen všechen církevní majetek! Národ duchovně obnoven! Dokonalá harmonie uvnitř církve! Křesťanství přitahuje zástupy mladých!

…nebo snad:

60% obyvatel ČR církvím nevěří! Na nedělní bohoslužby přijde necelých pět procent obyvatelstva! Ubylo mládeže! Stále se snižující počet kněží! Češi - národ ateistů?

…jak je to tedy?

Magazín ChristNet.eu vám přináší třídílnou exkluzivní reportáž, která má dva základní úkoly. Prvním úkolem je opravdu co nejreálněji zmapovat situaci křesťanství v naší republice. Nebude žádnou studií s jasnými závěry. Ten závěr totiž necháme na každém z vás. A máme tu druhý úkol reportáže. Tím že se zamyslíte nad závěrem, dokázali jsme to hlavní, vyprovokovat ve Vás zájem o situaci křesťanství. Trochu dopředu prozradím, že tato reportáž zde nebude stát osamoceně, jako kůl v plotě, ba naopak. Budou na ní navazovat další články, diskusní fóra a podobně, aby se každý z Vás mohl k tomuto tématu vyjádřit.

V první části naší reportáže se zaměříme na statistiky a jejich komentáře Katolické církve. Konkrétně se budeme věnovat všem třem moravským diecézím, diecézi brněnské, ostravsko-opavské a olomoucké. V příští reportáži se budeme věnovat diecézím českým.

Sami víme, jak to vypadalo v prvních měsících, možná letech po sametové revoluci. Plná katedrála, kardinál Tomášek, papež na Letné a na Velehradě, obrovské nadšení, nekonečné davy lidí…pak přešlo několik let a papež přijel do České republiky po druhé. V tu chvíli začala četná média, která vše hodnotila čistě podle počtu lidí, spekulovat o tom, že křesťanství je jaksi na ústupu, že se druhá návštěva nedá srovnat s tou první atd. atd. V několika tiskových médiích se objevily tabulky, které překvapivě odhalovaly že aktivních křesťanů je snad méně než pět procent. V současné době většina obyvatel ČR církvím nevěří. Jaká je situace křesťanství u nás? Padáme dolů, stoupáme vzhůru, nebo stagnujeme? Možná jste i vy narazili v tisku na to, že lidé přestávají chodit do kostelů, dokonce se mi dostal do rukou článek, který tvrdil, že katolíků je nyní méně než za komunismu. Jak je to tedy doopravdy?

Tak jako základem společnosti je rodina, tak je základním článkem církve farnost, farní rodina. Proto jsme začali od farností. Řekněme si upřímně, více než to, co se děje v dalekém Římě, je pro náš každodenní život jaksi více důležité a rozhodující, jak to vypadá v naší farnosti. Pokud život v mé farnosti není černobílý, pokud je to opravdu život, plný pestrosti, opravdového křesťanství, společenství a ne jen přežívání, lehce pro mne bude křesťanství krásné. Pokud žiji ve farnosti, kde to jde od deseti k pěti, kde místo života nastupuje přežívání, šedost všech dnů včetně neděle, pak se snáze může mé křesťanství stát stejně šedým. Jak tedy žijí farnosti u nás? Vím, že vše, hlavně to hluboké a vnitřní se nedá převést do čísel. Z farností, z těchto základních buněk se skládá diecéze, proto se život farností vždy promítá do života diecéze.

Morava, zvláště pak jižní, bývá všeobecně považována za nejreligióznější část republiky. My jsme se rozhodli zpracovat do grafů některé údaje, které mají nejen ukázat kolik, ale mají naznačit i určitý trend. Proto jsme zde zmapovali vývoj těchto dat během několika let.

První graf zobrazuje statistiky počtu křtů ve farnostech diecézí brněnské a olomoucké. (Olomoucká arcidiecéze je mapována až za poslední tři roky, když se v roce 1996 vyčlenila diecéze Ostravsko-Opavská.)

Tento graf zobrazuje počet dětí, které přistoupily v uvedených letech k prvnímu svatému příjímání v brněnské diecézi.

A je tu další graf, tentokráte informuje o počtu sňatků uzavřených v brněnské a olomoucké diecézi.

Tento graf zobrazuje počet svatých přijímání v brněnské diecézi.

Velmi často se také hovoří o nedostatku kněží ve všech diecézích české republiky. Jak to tedy vypadá ve třech moravských diecézích? Odpovědi najdete v tomto grafu, který mapuje počty vysvěcených novokněží za posledních devět let.

Po přečtení těchto statistik máme určitý materiál, určitá fakta a nyní je řada na otázky. Takže nabízí se nám nějaké hodnocení: Myslím že pro shlédnutí těchto grafů si můžeme trochu oddechnout a rozptýlit ty nejčernější představy. Křesťanství na Moravě se neřítí do nějaké propasti. To, že z grafů nejsou patrny žádné dramatické vzestupy a poklesy rovněž naznačuje, že zde církev má svoje pevné místo, svoji dobře zakotvenou pozici a kontinuitu. Na druhou stranu mírný pokles je u některých grafů patrný. Možná až nejskeptičtější je počet novokněží, s takovouto situací a s takovýmto - jak graf ukazuje - dlouhodobým trendem v počtu nových kněžských povolání se naše prázdné farnosti asi dlouho nezaplní. Možná dokonce nějaké ještě prázdné fary přibudou. To bude pravděpodobně vyžadovat nějakou reorganizaci v umísťování kněží, ale to bychom spekulovali. Na to, že Morava je ta religióznější část, ten počet novokněží opravdu není vysoký. Na druhou stranu, i u křtů může nějakou tu desítku udělat záporný přírůstek obyvatelstva, u sňatků snad také obecně nižší sňatkovost, i když to rozhodně neovlivní víc než o nějaké to procento. Podtrženo a sečteno, čísla tedy hovoří o stagnaci, či velmi mírném poklesu. Nemusíme se tedy bát, že by se náš národ stal úplným národem ateistů, na druhou stranu, pokud to takto půjde dál, nemůžeme doufat, že národ pokřesťanštíme.

Co nakonec dodat? Čísla nejsou zdaleka všechno, ale o mnohém vypovídají. Každý se na těchto číslech podílíme. Pokud chceme, aby, až někoho za několik let zase napadne udělat nějakou takovou statistiku, byla čísla optimističtější, musíme se o to každý přičinit, hlavně doma, ve farnosti.

Zdroje použité pro grafy: Výroční zprávy arcidiecéze olomoucké, ACEB, farní statistiky.