Kupodivu všechny z oslovených zaměstnanců Radia Proglas, kteří na naše otázky odpověděli, pojila láska k rádiu už od mládí. "Prací v Radiu Proglas se mi splnilo několik těch nejtajnějších (nejen) dětských snů. Vždycky jsem toužil pracovat v rádiu a pokud bych si byl mohl vybrat nějakou konkrétní práci, byl bych volil právě výběr hudby," vysvětluje svoji motivaci Tesař. "A - což byla touha opravdu nejsilnější - moderovat nějakou hitparádu."
Tesař chtěl původně spolupracovat s Radiem Proglas jen externě. Nakonec pracoval od začátku na plný úvazek. V Proglasu má starost výběr hudby. Vyplnila se mu i jeho nejtajnější touha: dnes moderuje hitparádu Kolem se toč.
"V Proglasu jsem asi proto, že jsem zastavila Martina Holíka jednoho únorového odpoledne na ulici - a bylo to," vypráví oblíbená moderátorka Lucie Endlicherová. "Ale jinak to možná mnohem více bude proto, že jsem asi od osmi let - a i když mi to nikdo nemusí věřit, tak je to pravda - chtěla pracovat v rozhlase, nejlépe ve vysílání pro děti, takže když přišla příležitost, tak jsem po ní skočila." I Endlicherové se její dětský sen vyplnil. Moderuje známé Proglaso nebo Barvínka. "A taky si myslím, že jsem tu proto, že být mezi lidmi tady v rádiu a být pro lidi, kteří rádio poslouchají, je asi teď podle mě pro mě to správné," dodává.
"Již jako malého kluka mě fascinoval mikrofon a přál jsem si do něj mluvit," uvádí osoba, která si nepřála zveřejnit své jméno. "Až teprve později jsem zjistil, že chtít je jedna věc a dokázat něco sdělit ostatním je něco mnohem těžšího."
"Líbí se mi nezávislost na komerčních společnostech, v mém případě na velkých hudebních vydavatelstvích," odpovídá Tesař na otázku Magazínu ChristNet.eu, co se mu líbí na Radiu Proglas. " Se všemi sice spolupracuje, avšak nenechám si diktovat, který hit do vysílání zařadit a který ne. Tím pádem mohu dát velký prostor i zajímavé hudbě z okrajových žánrů a od menších vydavatelů."
"Líbí se mi - slovo společenství je moc ohrané, tak třeba - možnost být spolu," zamýšlí se Endlicherová. "S tím, co je dobře i s tím, co bolí. Dělat dobrou práci pro dobré lidí, možnost být pro druhé... dalo by se povídat dlouho." Rychle ale dodává: "Doufám, že to není touha po zviditelnění se, to snad ne."
"Radio Proglas do sebe nasálo spoustu osobností, a to se mi líbí. Skoro každý tu umí něco zajímavého, i když to třeba nesouvisí s vysíláním," konstatuje osoba, která si nepřála zveřejnit své jméno.
"Hrozně toužím po tom, aby Proglas začalo poslouchat větší procento
mladých lidí a sám se pro to snažím dělat maximum (aniž bych však sklouzával
na podbízivou rovinu)," pojmenovává nedostatky rádia Tesař. "A musím
se přiznat, že mi trochu vadí i zdůrazňování "rodinnosti" rádia, pod kterou
se mohou skrýt drobné profesionální nedostatky. Vadí mi také netolerantní
křesťané, kterých je mezi našimi posluchači bohužel dost: mám na mysli
lidi, kteří jsou přesvědčeni, že
jejich forma zbožnosti je jediná možná," vypočítává dále.
"Spíš bych řekla, co mě mrzí," odmítá slovo "nelíbí" Endlicherová. "Mrzí mě asi to, že se někdy dostáváme do situace, v níž se nedokážeme povznést nad to, co je "naše tady a teď" a vidět věci více objektivně. Myslím si ale, že to je riziko každého povolání - a moc doufám, že u nás to není jev staly, spíše něco, co se objeví a zase zmizí - a touha proti tomu bojovat snad nechybí."
"Na Radiu Proglas se mi nelíbí to, že až se třeba jednou rozdělí má cesta a cesta rádia, budou mi někteří z proglasáků scházet...," končí smutně nejmenovaný pracovník Radia Proglas.