Něco je třeba udělat ve vztahu církve a státu.  Nejsou peníze a není vůle (která občas dělá divy) alespoň začít rovnat dluhy státu vůči církvím.  Odborníci, trochu izolovaní v ministerské expertní komisi, začali dělat na pracovních verzích vládního zákona o svobodě víry a postavení církví a náboženských společností.

V komisi nejsou křesťané proto, že v ní sedí komunista (p. Matulka) a zavilý anticírkevní bojovník z řad ODS (p. Zahradil). S nimi se moc konstruktivně pracovat nedá .. Už to, co přivedli s kolegy na svět, stojí za to a je třeba o tom alespoň trochu informovat. Experti z jednotlivých církví návrh v minulých dnech posuzovali. Připravený návrh totiž obsahuje rozpor s článkem 15 a 16 Listiny základních práv a svobod, kde stojí: Článek 15
(1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.

Článek 16
(1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.
(2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.

Návrh zákona však předpokládá, že právnickou osobou se stává církev až ve chvíli registrace státem. (§ 6, odst. 1) Církev jako právnická osoba přece nemůže přece vznikat až milostivou registrací státu, jak předpokládá návrh. Stát by měl provádět pouze registraci církví. Církev nakonec může existovat i v katakombách, ale existuje.

Také právní režim církevních právnických osob, zřízených církvemi nebo náboženskými společnostmi se výlučně řídí jejich vnitřními předpisy. Taková byla dohoda při jednáních se druhou expertní komisí, ve které sedí zástupci církví. V navrhovaném textu to ale opět chybí.

Potom je v návrhu celá řada podivných věcí, jako např. časové omezení zásady mlčenlivosti duchovních asi tak, že se v návrhu objevuje, že by zpovědnickou mlčenlivost mohli uplatnit duchovní pouze té církve, která ji má ve svých pravidlech nejméně 50 let. (§ 7, odst.1, písm. f) To je nesmysl, protože nové církve musejí mít také právo na zpovědní tajemství.

Paradoxně tak vládní návrh zákona o svobodě náboženské víry vyznívá spíše jako zákon o státním dohledu nad církvemi. A to už tady bylo. Zdá se, že dosavadní neochota dohlížet na dodržování ustanovení Listiny práv a svobod se uzákoní v předpis, který má dokázat, že ústavní listina je slabým nástrojem. V posledu má tato úprava umožnit pokračování pasivity ministerských úředníků.

Představitelé ERC a ČBK se zřejmě pokusí o novou domluvu s panem ministrem Dostálem.

Krásný je kolegiální zápas katolických právníků právě tam, kde by mohli říci, že mají protestanté zůstat v jediné pravé církvi... Připomínky k předloženému návrhu odeslali církevní experti ze druhé komise té první komisi... Myslí se té ministerské. Ale pak se divte, že se těm státním úřadům moc nedůvěřuje.

Autor je kazatelem Církve bratrské v Náchodě a kazatelem pověřeným Církví bratrskou pro kontakt s médii

Poznámka redakce: Toto je rubrika Areopag, kde se na způsob athénského Areopagu (viz Sk 17,19-22) volně, svobodně a slušně diskutuje na různá témata dotýkající se křesťanství. Redakce poskytuje prostor všem stranám a k příspěvkům se nijak nevyjadřuje. Články vyjadřují jen názor jejich autorů. Věříme, že i takto pomůžeme českému křesťanství.