1. "Ve vzkříšeném Kristu je všechen život vzkříšen" (2. velikonoční preface). Kéž velikonoční zvěst dospěje ke všem národům země a kéž se každá osoba dobré vůle cítí hlavní postavou tohoto dne, který učinil Pán, dne jeho Paschy, v němž církev s radostným pohnutím hlásá, že Pán opravdu vstal z mrtvých.

Toto volání, které vytrysklo ze srdce učedníků první den po sobotě, prošlo všemi staletími a nyní, právě v této chvíli dějin, znovu posiluje naděje lidstva s nezměněnou jistotou, že Kristus, Vykupitel člověka, vstal z mrtvých.

2. "Ve vzkříšeném Kristu je všechen život vzkříšen." Pochybovačný údiv apoštolů a žen, kteří přiběhli k hrobu za ranního úsvitu, se dnes stává hromadnou zkušeností celého Božího lidu.

Zatímco nové tisíciletí dělá první kroky, my chceme svěřit mladým generacím základní jistotu naší existence: Kristus vstal z mrtvých a v něm je vzkříšen všechen život. "Sláva Tobě, Ježíši Kriste, ty budeš vládnout dnes a navždy." Vybavuje se v mysli tento zpěv víry, který jsme tolikrát zpívali během nedávného jubilejního putování a tak oslavovali toho, který je "Alfa i Omega, první i poslední, začátek i konec" (Zj 22,13). Jemu zůstává věrná putující církev "uprostřed pronásledování světa a Božích útěch" (sv. Augustin). Vzhlíží k němu a nemá strach. Putuje s očima upřenýma na jeho tvář a opakuje lidem naší doby, že on, Zmrtvýchvstalý, "je stejný včera, dnes a navěky" (Žd 13,18).

3. Onoho dramatického pátku utrpení, který viděl, jak byl Syn člověka "poslušný až k smrti a to k smrti kříže" (Fp 2,8), se skončil pozemský život Vykupitele. Je už mrtvý a je rychle uložen do hrobu před západem slunce. Zvláštní západ slunce. Ta hodina zatemněná nastávajícími temnotami vyznačovala konec "prvního jednání" stvoření, rozvráceného hříchem. Zdálo se, že zvítězila smrt, triumf zla. A zatím v hodině ledového ticha hrobu se začíná dokonalé naplnění spásonosného plánu, zažíhá se počátek nového stvoření.

Protože láska učinila Ježíše poslušným až ke krajní oběti, Bůh ho nyní povýšil a "dal mu jméno nad každé jiné jméno" (Fp 2,9). V tomto jménu znovu dostává naději každá lidská existence. V tomto jménu je lidská bytost vyňata z moci hříchu a smrti a navrácena životu a lásce.

4. Nebe i země dnes opěvují nevýslovné a vznešené Jméno Ukřižovaného, který vstal z mrtvých. Všechno se zdá být jako předtím, ale ve skutečnosti už nic není jako předtím. On, život, který neumírá, vykoupil každou lidskou existenci a znovu ji otevřel pro naději.

"To staré pominulo, nové nastoupilo" (2 K 5,17). Každý plán a záměr lidské bytosti, tohoto vznešeného a křehkého tvora, má dnes nové "jméno" v Kristu, který vstal z mrtvých, protože "v Něm je všechen život vzkříšen".

V tomto novém stvoření se plně uskutečňuje slovo knihy Genesis: "I řekl Bůh: »Učiňme člověka, aby byl naším obrazem a podle naší podoby«" (Gn 1,26). O velikonocích se Kristus, nový Adam, stal "oživujícím duchem" (1 K 15,45); vysvobozuje starého Adama z porážky smrti.

5. Mužové a ženy třetího tisíciletí, pro všechny je velikonočním darem světla, které zahání temnoty strachu a smutku; pro všechny je darem pokoje vzkříšeného Krista, který láme pouta násilí a nenávisti.

Objevte dnes znovu s radostí a úžasem, že svět není otrokem nevyhnutelných událostí. Tento náš svět se může změnit: mír je možný i tam, kde se už příliš dlouho bojuje a umírá, jako ve Svaté zemi a v Jeruzalémě, je možný na Balkánu, který už není odsouzen ke znepokojivé nejistotě, jež hrozí, že zmarní každý návrh k dohodě.

A ty, Afriko, země trýzněná konflikty, které jsou stále ve střehu, s důvěrou zvedni hlavu a důvěřuj v moc vzkříšeného Krista. Díky jeho pomoci také ty, Asie, kolébko staletých duchovních tradic, můžeš vyhrát sázku tolerance a solidarity. A ty, Latinská Ameriko, zasobárno mladistvých příslibů, jen v Kristu najdeš schopnost a odvahu k rozvoji, který respektuje každou lidskou bytost.

Vy, mužové a ženy všech světadílů, čerpejte z jeho už navždy prázdného hrobu nezbytnou sílu porazit moci zla a smrti a věnovat každý výzkum i technický a společenský pokrok do služby lepší budoucnosti pro všechny.

6. "Ve vzkříšeném Kristu je všechen život vzkříšen". Od té doby, kdy tvůj hrob, ó Kriste, byl nalezen prázdný a Kéfas, učedníci a ženy a "více než pět set bratří" (1 K 15,6) tě vidělo zmrtvýchvstalého, nastal čas, v němž celé stvoření opěvuje tvé jméno, "které je nade všechna jména" a očekává tvůj definitivní návrat ve slávě.

V této době mezi velikonocemi a příchodem tvého království bez konce, v čase, který je podobný porodním bolestem, nás podporuj v úsilí budovat lidštější svět, povzbuzovaný balsámem tvé lásky.

Velikonoční oběti přinesená za spásu světa, dej, aby nezesláblo toto naše nasazení, i když únava stěžuje naše kroky. Ty, vítězný Králi, dej nám i světu věčnou spásu.