Zahraniční zpravodajství v katolických médiích - shrnutí

Chceme-li komparovat data získaná analýzou jednotlivých časopisů, narazíme na několik problémů. Nepatří mezi ně pouze rozdílná periodicita, která může být důvodem odlišné zpravodajské strategie (redakce týdeníku se nutně soustřeďuje na zprávy jiného charakteru než redakce měsíčníku), nýbrž také vnitřní struktura a charakter jednotlivých časopisů: Zatímco Katolický týdeník a Mezinárodní Report jsou především zpravodajská periodika, AD kombinuje zpravodajství s publicistikou a Světlo ani nemá pravidelnou zpravodajskou rubriku. Ačkoli tedy byla u všech čtyř periodik jako analytická jednotka zvolena zpráva se zahraniční tematikou, především v případě Světla je v mnoha případech sporné, který článek za zprávu považovat a který ne.

V tabulce č. 11 uvádím pro srovnání četnost výskytu zpráv týkajících se některých vybraných zemí. Je uvedeno, jakou poměrnou část v rámci zahraničního zpravodajství zaujímají ve sledovaném období (červen až listopadu 1999) zprávy z dotyčné země. Jako klíčové jsem zvolil následující státy: Vatikán ("srdce" katolické církve), Slovensko (do roku 1992 "katoličtější část" československé federace), Izrael (stát židů, na jejichž tradici křesťané navazují, avšak vůči nimž se současně v dějinách často vymezovali), Itálii ("předpolí Vatikánu", jeden z nejreligióznějších států Evropské unie), USA (stát symbolizující západní liberální myšlení; současně zemi, která se velmi důrazně hlásí ke svém křesťanské tradici), Rakousko (naše sousední země s vysokým počtem katolíků) a Polsko (také naše sousední země s velkým počtem katolíků, současně vlast papeže Jana Pavla II.).

tabulka 11: Poměrné zastoupení zpráv o vybraných státech v rámci zahraničního zpravodajství analyzovaných periodik (červen až listopad 1999)

Žádné ze sledovaných periodik neopomíjí Vatikán. Nejvíce pozornosti je mu věnováno v Katolickém týdeníku. Ten se událostem ve Vatikánu věnuje na své zahraničně zpravodajské stránce především ve zvláštní rubrice Vatikán, přičemž zprávy z Vatikánu tvoří jednu třetinu zahraničního zpravodajství listu. Dění ve Vatikánu (především aktivit Svatého otce) se týká také přibližně každá čtvrtá až pátá zahraniční zpráva časopisu Světlo. Tento týdeník především zcela pravidelně přináší informace o papežových promluvách k věřícím včetně překladů těchto promluv. Pravidelnou rubriku zpravodajství z Vatikánu obsahuje také měsíčník Mezinárodní Report. I v tomto časopisu tvoří zprávy z Vatikánu podstatnou část zahraničního zpravodajství (téměř 18 %). Tato tři periodika se svým obsahem i formou přímo hlásí ke katolické církvi.¹

V menší míře o Vatikánu informuje časopis AD (jen přibližně 5 % zahraničních zpráv). Ačkoli totiž časopis vydává salesiánské (tedy katolické) nakladatelství Portál, záběr magazínu je spíše ekumenický (viz podtitul Křesťanství a svět). Proto z pohledu redakce není Vatikán tak důležitým centrem jako z pohledu výslovně katolických časopisů.

Velmi rozdílný je přístup jednotlivých médií ke Slovensku. Zatímco Mezinárodní Report považuje Slovenskou republiku za nejdůležitější zahraniční stát (alespoň podle toho, jaký mu věnuje prostor ­ každá pátá zpráva ze zahraničí se týká Slovenska), Světlo a AD ve sledovaném období Slovensko zcela ignorují. Přesto všechny tyto časopisy počítají i se slovenským čtenářem: Světlo a AD sice možnost předplatného pro slovenské čtenáře zmiňují pouze v tiráži, zatímco Mezinárodní Report udává dokonce cenu výtisku na titulní stránce i ve slovenských korunách; i přesto je tak výrazný rozdíl na první pohled překvapivý. Můžeme jej však vysvětlit právě tou skutečností, že všechny tři časopisy počítají i se slovenskými čtenáři. Předpokládejme, že všechny tři redakce (třeba podvědomě) řadí Slovensko stále spíše k domovu než k zahraničí. Mezinárodní Report, který se podrobně věnuje jak domácímu, tak zahraničnímu zpravodajství, o Slovensku hojně informuje.² AD a Světlo obsahují výrazně více zpráv ze zahraničí než z domova ­ snaží se tedy svým čtenářům představit spíše události za hranicemi jejich vlasti. Není-li Slovensko považováno za zahraničí, vymyká se hlavnímu zájmu obou redakcí; to způsobuje relativní nezájem o ně.

Katolický týdeník sice o Slovensku neinformuje nijak zvlášť často (4,8 % zahraničních zpráv), i přesto je však Slovensko třetím nejzmiňovanějším zahraničním státem tohoto časopisu.

Co se týče židovského státu Izrael, zaznamenáváme poměrně vysoký výskyt zpráv v AD (6,5 % z celkového počtu zpráv ze zahraničí). Tento časopis informuje především o aktuálním politickém vývoji židovského státu. I když se tedy na první pohled nezdá, že by měl Izrael v pohledu redakce časopisu nějakou zvláštní symbolickou hodnotu, ve skutečnosti právě počet zpráv o něm může vyjadřovat křesťanský postoj časopisu. Izrael je totiž nejen státem židů, nýbrž také územím, na kterém vzniklo křesťanství. Orientuje-li se redakce AD spíše na ekumenické křesťanství než na katolicismus, je pro ni státem-symbolem právě Izrael spíše než Vatikán. Nezůstávejme však pouze u křesťanského obsahu časopisu. Magazín AD se orientuje také na svět, přičemž ve svém zpravodajství (i publicistických článcích) informuje i o stoupencích jiných náboženství. Ani pro tuto tendenci bychom nenašli lepší stát-symbol než Izrael, zemi posvátnou pro židy, křesťany i muslimy.

Izrael patří také k pěti nejčastěji zmiňovaným zahraničním státům v Mezinárodním Reportu (4,4 % zpráv ze zahraničí). Ten se však na židovský stát dívá mnohem více optikou křesťanského (katolického) periodika: sleduje především události týkající se křesťanů, kteří žijí na území Svaté země. Katolický týdeník i Světlo se věnují Izraeli v menší míře (shodně 2,2 % zahraničních zpráv); zaměřují se také především na Svatou zemi jako oblast důležitou pro křesťany ­ mimo jiné v souvislosti s nadcházejícím Velkým jubileem.

K nejčastěji zmiňovaným státům v českém katolickém tisku patří Itálie. "Italská agenda" se do značné míry překrývá a doplňuje s "agendou vatikánskou": Zájmy a působení papežské kurie totiž geograficky přesahují území vatikánského městského státu a řada pro katolickou církev významných událostí se tedy odehrává jinde v Itálii: Ve sledovaném období to byla především evropská synoda biskupů a také přípravy na jubilejní rok 2000. Postavení Itálie jako "odlesku světla Vatikánu" se odráží v relativně vysokých procentních hodnotách (7,5 % pro Katolický týdeník, více než 14 % pro Světlo), které však jsou nižší než podíl zpravodajství z Vatikánu. Jedinou výjimku opět představuje AD, kde je počet zpráv z Itálie shodný s počtem zpráv z Vatikánu.

Podíl zpráv, věnovaných Spojeným státům, věrně odpovídá názorové orientaci jednotlivých periodik na škále konzervativismus­liberalismus. Názorově nejotevřenější AD věnuje USA značnou pozornost (6,5 % zahraničního zpravodajství; spolu s Izraelem nejčastěji zmiňovaný zahraniční stát). Konzervativní Světlo a Mezinárodní Report se Spojeným státům věnují výrazně méně (2,2 %, resp. 3 %),³ přičemž názorově méně vyhraněný Katolický týdeník představuje střední hodnotu (4 %). Spojené státy americké jsou tedy v českém katolickém tisku symbolem liberalismu, případně náboženské plurality. Čím více se časopis vyhraňuje jako konzervativně katolický, tím je v něm menší počet zmínek o USA.

Pokud bychom menší zájem o dění ve Spojených státech ze strany konzervativně laděných časopisů pokládali za pokus o vytěsnění liberálních myšlenek, můžeme něco podobného sledovat i ve vztahu k Rakousku. Většina Rakušanů se sice hlásí ke katolické církvi, avšak ve sledovaném období (červen až listopad 1999) probíhaly v Rakousku silné spory mezi liberálním a konzervativním křídlem katolicismu. V případě Světla i Mezinárodního Reportu může být nízký počet zmínek o Rakousku (2,2 %, resp. 0,7 % zpráv ze zahraničí) způsoben snahou "ochránit" jednotu katolické církve, a neinformovat tedy o konkrétních událostech, které ji ukazují jako "nalomenou". Je však třeba si uvědomit, že jde o analýzu zpravodajství, tedy těch informací, které explicitně nevyjadřují konkrétní názor autora. Naopak v publicistické části těchto časopisů je Rakousku jako "zemi rozpolcené církve" věnována značná pozornost.⁴ AD a Katolický týdeník věnují Rakousku ve zpravodajství pozornost o něco málo větší než oba konzervativní listy.

Polsko, vnímané u nás jako silně katolický stát, překvapivě příliš velkou pozornost katolických médií nebudí. Radio Proglas se Polsku ve sledovaném období prakticky nevěnovalo, větší počet zmínek zaznamenáváme pouze u Světla a AD, tedy časopisů z opačných konců názorového spektra. AD se jakoby snaží odmytizovat obraz Polska jako sině katolického státu.⁵ Světlo naopak hovoří o Polsku především v souvislosti s papežovou cestou do své vlasti. Zatímco z pohledu Světla tedy Polsko patří do téhož symbolického okruhu jako Jan Pavel II., a tím pádem celá katolická církev, AD vnímá naše severní sousedy pouze jako stát, který je považován za katolický.

Tabulka č. 12 uvádí, v jaké míře se které periodikum věnuje jednotlivým skupinám zemí podle převládajícího vyznání obyvatel. Jde o země katolické, protestantské, pravoslavné a muslimské.⁶

tabulka 12: Poměrné zastoupení zpráv o skupinách států (podle vyznání většiny obyvatel) v rámci zahraničního zpravodajství analyzovaných periodik (červen až listopad 1999)

Z tabulky je zřetelný rozdíl mezi Katolickým týdeníkem, Světlem a Mezinárodním Reportem na straně jedné a AD na straně druhé. Zatímco první tři periodika se ve svém zpravodajství zaměřují v první řadě na katolické státy, AD jim věnuje pozornost výrazně menší. Zatímco u Katolického týdeníku dvě ze tří zahraničních zpráv pocházejí ze zemí s převážně katolickým obyvatelstvem, v AD je to pouze jedna třetina zpráv. Katolický týdeník jako oficiální církevní list věnuje samozřejmě velkou pozornost dění v církvi nejen v rámci České republiky, nýbrž celosvětově. Podobná situace je u Světla a Mezinárodního Reportu, což sice nejsou "oficiální" církevní časopisy, avšak ke katolicismu se otevřeně hlásí. Jinak je tomu u AD. Zjistili jsme už, že se tento časopis ­ ačkoli je vydávaný katolickou organizací ­ orientuje spíše ekumenicky, nebo dokonce "nejen křesťansky". Z toho důvodu je také počet zpráv o státech s převážně katolickým obyvatelstvem výrazně menší.

Protože se časopis AD neorientuje nijak výrazně na "katolické" státy, daří se mu ve svém zahraničním zpravodajství podávat informace z širšího a pestřejšího spektra zemí. Zůstaneme-li u dělení podle převažujícího vyznání, zjistíme, že v Magazínu AD jako v jediném z analyzovaných periodik se více než 10 % zahraničních zpráv věnuje protestantským státům, dalších více než 10 % pravoslavným státům a dalších více než 10 % státům muslimským.

O státech s protestantskou tradicí informuje z ostatních periodik nejčastěji Mezinárodní Report. To je způsobeno jeho orientací na anglosaský (třebaže katolický) tisk: Třetí nejčastěji zmiňovanou zemí je Velká Británie (téměř 6 % ze všech zahraničních zpráv), mezi 15 nejzmiňovanějšími zeměmi jsou také USA (ačkoli počet zmínek o nich je menší, než bychom očekávali ­ srov. Zahraniční zpravodajství v Mezinárodním Reportu) a Nizozemí. Světlo naopak protestantské státy téměř ignoruje (v celém sledovaném období tvořily zprávy ze všech těchto zemí pouhých 4,4 % zahraničních zpráv časopisu⁷). Ze 180 analyzovaných článků ve sledovaném období (červen až listopad 1999) se v časopisu Světlo objevily pouze čtyři zprávy ze Spojených států, dvě z Velké Británie a po jedné z Kanady a Austrálie.

Přibližně dvakrát více než protestantským státům se Světlo věnuje zemím s pravoslavnou tradicí: Mezi 15 nejčastěji zmiňovanými státy najdeme Rusko (8 zpráv) a Jugoslávie (3 zprávy), jednou zprávou jsou zastoupeny Makedonie, Řecko, Rumunsko a Ukrajina. Co z toho vyplývá? Ze všech sledovaných periodik je právě ve Světle nejvýraznější tendence: východ ano, západ ne. "Východem" zde míním země pravoslavné orientace, ve kterých existuje větší důraz na ritus a ceremonie. "Západem" mám v této chvíli na mysli především liberální protestantské země, ve kterých důraz na ceremoniálnost a obřady mizí. S touto tezí souvisí i grafická podoba časopisu Světlo. Na titulních stranách jednotlivých čísel se opakují motivy související s křesťanskou ikonografií, případně fotografie náležející jednoznačně do křesťanského (přesněji: katolického) významového okruhu: papež, kostel, sošky andělů apod. (viz Tištěná média).

V tabulce č. 12 je uveden také procentuální počet zpráv, které jsou v jednotlivých časopisech věnovány zemím s většinou muslimského obyvatelstva. O těch nejvíce informuje kosmopolitně laděné AD (více než 18 % všech zahraničních zpráv). Naopak Mezinárodní Report tyto země ­ přes jejich politický a hospodářský význam ­ téměř ignoruje.

V závěru této kapitoly se vraťme k našim hypotézám (Témata analýzy a výzkumné hypotézy) a shrňme si, do jaké míry se ukázaly jako pravdivé.

Hypotéza 1: Předpokládali jsme, že "větší pozornost bude pravděpodobně věnována tradičně silně katolickým zemím". Do této skupiny můžeme zařadit vedle Vatikánu i další státy: Itálii, Rakousko, Polsko, země Latinské Ameriky aj.⁸ Zprávy z katolického světa tvoří většinu zahraničního zpravodajství ve třech ze čtyř sledovaných časopisů (nejvíce v Katolickém týdeníku, dále ve Světle a v Mezinárodním Reportu). V magazínu AD najdeme sice také více zpráv z katolických zemí než například ze států protestantských, pravoslavných nebo muslimských, avšak nejde o absolutní většinu.

Hypotéza 2: Domnívali jsme se, že katolická média budou věnovat pozornost také "státům, ve kterých se církvi nedaří". Tato hypotéza se nepotvrdila. Informace ze států jako Čína, Irák nebo Afghánistán představují v "zahraniční agendě" jednotlivých médií průměrně pouze 2 % zpráv, tedy zanedbatelné množství.

Hypotéza 3: Co se týče zemí, ve kterých sice katolíci žijí v plné náboženské svobodě, avšak netvoří většinu obyvatelstva, počítali jsme s jejich "upozaděním". Očekávali jsme konkrétně, že počet zmínek o nich bude nižší u konzervativně zaměřených časopisů (Světlo, Mezinárodní Report). Tato část hypotézy se potvrdila především v případě Světla, kde například informace z protestantských států hrají marginální roli (4,4 % zahraničních zpráv). Mezinárodní Report se naopak protestantským státům věnuje ve větší míře (13 % zahraničních zpráv). Důvodem však je, že většina obsahu měsíčníku je překládána z amerických originálů. AD jako zástupce liberálnějšího tisku referuje o protestantských státech zcela pravidelně, stejně jako o zemích pravoslavných a dokonce i muslimských.

Hypotéza 4: Předpokládali jsme, že česká katolická média budou věnovat zvýšenou pozornost také zemím, které zasáhly různé katastrofy: buď přírodní, nebo válečné. Státem, který stojí v této souvislosti za pozornost, je Jugoslávie, ve které krátce před začátkem námi sledovaného období (na začátku roku 1999) probíhalo ozbrojené střetnutí s vojsky NATO. Velkou pozornost věnuje Jugoslávii především časopis AD (více než 5 % všech zahraničních zpráv), pravidelně se zprávy z Jugoslávie objevují v Katolickém týdeníku i v Mezinárodním Reportu. Report se také pravidelně věnuje Indii, s níž se pro českého čtenáře pojí různá klišé: země hladu, země malomocenství apod.⁹

Pozn.:Tento článek je částí diplomové práce obhájené na Fakultě sociálních studií MU.