S chvějícím se hlasem, s neobvyklou tmavě modrou kravatou, letěla do celé Ameriky i zbytku světa zvěst, že jindy ortodoxní a bigotní Spojené Státy dávají zelenou pokusům s lidskými embryi ve jménu pokroku medicíny. O tom, že se jedná o velmi kontraverzní čin, dobře ví i sám prezident, o čemž svědčí i mnoho vyslovených pochybností v samotném projevu, které alespoň upřímně nezastírá.
Cílem pokusů s lidskými zárodky je z medicínského pohledu magická univerzální kmenová buňka. Ta je na počátku vývoje všech systémů a kolonií buněk lidského organismu, z ní vznikají buňky mozku, míchy, srdce, ledvin… Pokud takovou buňku získáme a dokážeme ji náležitě naprogramovat, budeme moci ovlivnit například regeneraci poškozených buněk ledvin, ba dokonce nám umožní vytvořit ledvinu novou. Navozená regenerace buněk u přerušené míchy po úrazu páteře umožní takovým pacientům znovu chodit. Zní to velmi lákavě, pokoříme další nemoci, pomůžeme trpícím, ale má to jeden háček. Zabijeme tím vznikající lidskou bytost.
A jsme opět u toho. Dobro, vznikající ze zlé podstaty či chcete-li zla, hříchu. Je takové dobro dobrem? Pohled tohoto světa je - účel světí prostředky a diskuse podobného charakteru nepřípustné. Filozofie opět vrávorá po stopách vědy, která se řítí kupředu tak, že nejsme schopni vůbec reagovat. Ale neklesejme na duchu, Pán umožňuje člověku jenom toliko, koliko On chce a pokud dorazíme vitězoslavně na horizont objevu, před námi se objeví další, ještě vzdálenější.
Dále se snad konečně dle agenturních zpráv dočkáme klonování člověka. Jeden lékař v Itálii je již připraven a do roka stvoří lidskou bytost klonováním. Laboratoře především třetího světa to spustí zanedlouho a co asi ukrývají armádní kruhy. Dokonce možná naklonujeme Ježíše po získání jeho genetické informace z Turínského plátna. Druhý příchod Páně v rukou člověka, zaplavme Zemi Ježíšem, vytvořme zástupy stejných bytostí, jenž budou dobře ovladatelné, manipulovatelné. Vytvořme si každý svého dvojníka s něhož budeme v nemoci čerpat buňky, orgány, krev.Vytvořme sebe sama v nekonečné nesmrtrelné řadě klonů.
Pošetilé lidské konání v tomto směru budí spíše úsměv a politování. I z vědeckého pohledu jsou zde závažné skutečnosti. Zvýšené procento potratů-on totiž organismus pozná méněcenný zárodek, naklonovaný organismus rychleji stárne, je náchylnější k vrozeným vadám, nemocem. Naštěstí se zde potvrzuje jen to, že výplody lidských rukou na tomto poli nikdy nedostoupí rozměrů Stvořitele, naštěstí, ale kolik to zase způsobí falešných nadějí, bolesti a utrpení. Opět pěkná lidská blamáž a slepá ne ulička, ale dálnice.Pověstnou Pandořinu skříňku cynicky otvíráme čím dál častěji a začínají se naplňovat ty nejpodivnější a nejtemnější předpovědi sci- fi filmů i neradostné vize Janova Zjevení.
Autor je lékař