Pane presidente,
Členové diplomatického sboru,
Vážení představitelé státu
Zástupci různých náboženství,
Milovaní bratři a sestry!

1. Děkuji Bohu, že přivedl mé kroky do města Astany, hlavního měsra této velké a vznešené země, rozložené v srdci Eurasie. S velkou lásku jsem políbil tuto půdu, na níž se zrodil multietnický stát, dědic mnoha staletí starých kulturních tradic, který je nyní na cestě za novými společenskými a ekonomickými úkoly. Dlouho jsem toužil po tomto setkání a je mou velkou radostí, že ji mohu zahájit obdivným a srdečným objetím všech občanů Kazachstánu.

Od okamžiku, kdy jsme se setkali, pane presidente republiky, ve Vatikánu a vy jste mne pozval k návštěvě vaší země, začal jsem se v modlitbě připravovat na dnešní setkání. A nyní prosím Pána, aby učinil u z tohoto dne požehnání pro všechen milovaný lid Kazachstánu.

2. Děkuji vám pane presidente za vaše pozvání, které jsme mi tehdy učinil a děkuji vám za vaše odhodlání při přípravě návštěvy a všech jejích složitých organisačních aspektů. Děkuji vám též za milá slova na uvítanou, s nimiž jste se na mne obrátil jménem vlády a kazašského lidu. Srdečně zdravím civilní i vojenské představitele i členy diplomatického sboru. Jejich prostřednictvím posílám své srdečné pozdravy lidem, které důstojně zastupují.

Zdravím muslimské představitele a věřící, kteří se pyšní dlouhou náboženskou tradicí v tomto regionu. Mé pozdravy míří i ke všem lidem dobré vůle, kteří se podílejí na podpoře a šíření morálních a duchovních hodnot, které jsou s to zaručit všem pokojnou budoucnost.

Se zvláštním pozdravem se obracím k biskupům a věřícím pravoslavné církve a dalších církví a náboženských společností. Jsem potěšen, že mohu znovu opakovat výzvu, abychom všichni spolu pracovali na tom, aby třetí tisíciletí spatřilo Kristovy učedníky hlásat evangelium--poselství naděje pro celé lidstvo--jedním hlasem a jedním srdcem.

Především pak s bratrskou láskou objímám vás, drazí biskupové, kněží, ženy a muži zasvěceného života, misionáři, katecheté a laičtí věřící, kteří tvoříte katolické společenství žijící ve velké kazašské zemi. Znám vaši oddanost a nadšení, vím též o vaší věrnosti Apoštolskému stolci a modlím se, aby vás Bůh posiloval v každém dobrém díle.

3. Tato moje návštěva se odehrává deset let po vyhlášení nezávislosti Kazachstánu, dosažené po dlouhém období temnoty a utrpení. Datum 16. prosince 1991 je nesmazatelně zapsáno ve vašich historických análech. Nově nabytá svoboda ve vás znovu roznítila pevnější důvěru v budoucnost a jsem přesvědčen, že vaše minulá zkušenost poskytne bohaté poučení, z nějž budete moci čerpat při vašem smělém postupu k novým horizontům míru a pokroku. Kazachstán chce růst v bratrství, dialogu a porozumění, nevyhnutelných předpokladech pro budování mostů solidarity a spolupráce s jinými lidmi, národy a kulturami.

Právě v tomto světle učinil Kazachstán v roce 1991 smělý krok, když uzavřel nukleární zařízení v Semipalatinsku a poté oznámil jednostranné odmítnutí jaderných zbraní spolu s přihlášením se k úmluvě zcela zakazující atomové pokusy. Toto rozhodnutí je založeno na přesvědčení, že spory je třeba řešit nikoli použitím zbraní, ale mírovými prostředky vyjednávání a dialogu. Mohu jen povzbuzovat takové odhodlání, které dobře odpovídá základním nárokům solidarity a pokoje o něž lidské bytosti usilují čím dál vědoměji.

4. Občané ve vaší zemi, jedné z největších na světě svou rozlohou , přísluší k více než stovce národností a etnických skupin, které tu žijí vedle sebe a všechny se těší stejným právům a svobodám podle vaší Ústavy. Duch spolupráce a otevřenosti patří k vaší tradici, protože Kazachstán byl vždy zemí, kde se setkávaly a koexistovaly různé tradice a kultury . To dalo vznik významným kulturním výdobytkům, které lze vidět jak v originálních uměleckých stylech tak kvetoucí literární tradici.

S obdivem myslím na města jakými jsou Balasagun, Merke, Kulan, Taraz, Otrar, Turkestán a další, která bývala významnými kulturními a obchodními centry. V těchto městech žily významné osobnosti vědy, umění i dějin od Abú-Nasr al-Farábího, který pomáhal Evropě znovuobjevit Aristotela, po dobře známého intelektuála a básníka Abai Kunanbaího. Toho vychovávali pravoslavní mniši a poznal též západní svět a oceňoval jeho intelektuální odkaz. Často opakoval "Západ se stal mým Východem" a ukazoval tak, jak v něm kontakty s jinými kulturními hnutími znovu probudily lásku k jeho vlastní kultuře.

5. Milovaný kazašský lide! Poučen zkušeností tvé starobylé i nedávné minulosti a zejména smutnými událostmi dvacátého století se musíš postarat, aby se tvá oddanost tvé zemi vždy zakládala na zabezpečení svobody, nezcizitelného práva a hluboké touhy každé osoby. Zvláště uznávej právo na náboženskou svobodu, která lidem dovoluje, aby vyjadřovali svá nejhlubší přesvědčení. Když ve společnosti občané přijímají jeden druhého s jejich příslušnými náboženskými vírami, lze mezi nimi snáze podporovat účinné uznání dalších lidských práv a porozumění hodnotám, na nichž se zakládá pokojné a plodné soužití. Skutečně pak pociťují společné pouto ve vědomí, že jsou bratry a sestrami, protože jsou dětmi jednoho Boha, který stvořil vesmír.

Modlím se ke Všemohoucímu Bohu, aby požehnal a posílil vaše kroky na této cestě. Kéž vám pomáhá růst ve svobodě, jednotě a pokoji. To jsou nezbytné podmínky ustavení atmosféry umožňující integrální lidský rozvoj pozorný vůči potřebám každého, zejména chudých a trpících.

6. Drahý lide Kazachstánu, stojí před tebou nároční poslání: budovat zemi pod vlajkou skutečného pokroku, v solidaritě a pokoji. Kazachstáne, zemi mučeníků a věřících, zemi deportovaných a hrdinům zemi intelektuálů a umělců, neboj se! Když jizvy ran, kterými bylo postiženo tvé tělo budou četné a hluboké, když potíže a překážky budou brzdit tvou materiální a duchovní obnovu, najdeš úlevu a povzbuzení ve slovech velkého Abai Kunanbaie: "Láska a spravedlnost jsou principy lidstva, korunují dílo Nejvyššího" ( Úsloví , kapitola 45).

Láska a spravedlnost! Kéž Nejvyšší, který vede kroky člověka, nechá tyto hvězdy jasně zazářit nad tvou cestou, rozlehlá zemi kazašská!

To jsou pocity, které se vzmáhají v mém srdci, když započínám svou cestu do Astany. S pohledem na barvy tvé vlajky, drahý kazašský lide, prosím Nejvyššího, aby ti dal dary, jež představují: stabilitu a otevřenost symbolisované modrou, prosperitu a pokoj představované zlatou.

Bůh ti žehnej Kazachstáne, a všemu tvému lidu. Kéž ti dá budoucnost jednoty a pokoje.