Homili dnešní mše sv. blahořečení, kterou sloužil Jan Pavel II. před zaplněným náměstím sv. Petra, uvedl citátem z prvního čtení dnešní neděle:

„Všechny věci jsou tvé...Pane, milující život.“ Slova knihy Moudrosti vybízejí, abychom uvažovali o velkém poselství svatosti, které nám je dnes předkládáno touto slavnou eucharistickou obětí, během níž bylo prohlášeno osm nových blahoslavených: Pavel Peter Gojdič, Metoděj Dominik Trčka, Giovanni Antonio Farina, Bartolomeu Fernandez dos Martires, Luigi Tezza, Paolo Manna, Gaetana Sterni, a Maria Pilar Izquierdo Albbero.
 
Svou existencí bezvýhradně strávenou pro Boží slávu a dobro bratří jsou i nadále v církvi a ve světě výmluvným znamením lásky Boha, prvního a posledního zdroje všech živých.

Nato Svatý Otec pokračoval slovensky:

Syn člověk přišel hledat a zachránit, co se ztratilo (Lk 19, 10) Spasitelské poslání zvěstované Kristem v dnešním čtení z evangelia sv. Lukáše, hluboce poznamenalo dnes blahořečeného Pavla Petra Gojdiče a redemptoristu Metoděje Dominika Trčku. V obětavé a hrdinské službě řecko-katolické církvi na Slovensku, prošli oba týmiž trápeními. protože zůstali věrni evangeliu a Petrovu nástupci a nyní oběma patří koruna slávy.

Pavel Peter Gojdič (1888-1960), posílený asketickým způsobem života v řádu sv. Basila Velkého, se nejprve jako biskup prešovské eparchie a později jako apoštolský administrator v Mukačevě, neúnavě snažil uskutečnit pastrorační program, který si vytýčil „s Boží pomocí chci být otcem sirotků, oporou chudých a těšitelem trpících“.

Lidé ho všeobecně považovali za člověka „zlatého srdce, pro představitele tehdejší vlády se však stal trnem v oku. Když potom komunistický režim postavil řecko-katolickou církev mimo zákon, byl zatčen a uvězněn. Tak pro něj začalo období kalvárie, utrpení, krutého zacházení a ponižování až po smrt pro víru v Krista a v lásce k církvi a papežovi.

I Metoděj Dominik Trčka (1886-1959) vložil celý svůj život do služby evangelia a spásy bližních až po oběť vlastního života. Jako představený komunity redemptoristů ve Stropkově, na Východním Slovensku, vyvíjel horlivou misionářskou činnost v prešovské, užhorodské a křiževacké eparchii. S nástupem komunismu, byl spolu s ostatními redemptoristy odvezen do koncentračního tábora.

Tam posilněn modlitbou, snášel odhodlaně tresty a ponižování pro evangelium. Jeho trápení skončilo ve věznici v Leopoldově, kde , po tom když odpustil svým vězeňským hlídačům, podlehl vyčerpání a nemocem.

Podobné lapidární životopisné náčrty  věnoval Svatý Otec dalším blahoslaveným  a to biskupovi Giovanni Antonio Farinovi (1803-1888), knězi Paolo Mannovi (1872-1952) zakladateli Dcer sv Kamila Luigi Tezzovi (18411923), Gaetaně Sterni (1827-1889), dalším byl arcibiskup z Bragy Bartolomeu  Fernandez Dos Martires a konečně zakladatelka Misijního díla Ježíše a Marie Matka Maria Pilar Izquierdo.

A svou homilii pak Svatý Otec zakončil:

Na počátku této eucharistie jsem si znovu vyslechli z  knihy Moudrosti velké poselství o věčné a bezvýhradné lásce Boha ke každému tvoru: „Vždyť Ty miluješ všechno, co je, a nic si neošklivíš, z toho, cos udělal „ (Mdr 11, 24)

Noví blahoslavení jsou výmluvným znamením této základní lásky Boha. Svým příkladem a svou mocnou přímluvou totiž  hlásají poselství spásy, kterou Bůh nabízí všem lidem v Kristu. Přijměme jejich svědectví a sami pak služme Bohu „chvályhodným a důstojným způsobem“ abychom nezpečně směřovali k svému cíli a aby se na nás splnila tvá zaslíbení (sr. vstupní modlitba)Amen!

Přeložil P. Josef Koláček z Vatikánského rozhlasu.